Zeman rozdrtil Senát. Zde jsou čísla

13.08.2019 12:54

Důvěru v prezidenta republiky má nadpoloviční většina občanů (57 %). Tento podíl je téměř stejný jako v loňském průzkumu, který přináší STEM. Necelé dvě pětiny veřejnosti důvěřují členům vlády (38 %) nebo Poslanecké sněmovně (35 %). Míra důvěry v Senát je ještě nižší – na úrovni třetiny populace (32 %).

Zeman rozdrtil Senát. Zde jsou čísla
Foto: Hanka Brožková - KPR
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Politické instituce zákonodárné a výkonné moci tak v porovnání s ostatními sledovanými institucemi patří k institucím s nejnižším podílem důvěřujících.

Anketa

Podpořili byste zrušení Senátu?

95%
5%
hlasovalo: 13028 lidí

Míra důvěry v prezidenta republiky v průběhu prvního volebního období Miloše Zemana (2013-2018) kolísala mezi 50 a 65 %. Důvěryhodnost prezidentského úřadu tedy v tomto období byla nižší než v době, kdy funkci zastával Václav Klaus (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad důvěry na konci Klausova mandátu). V průzkumech uskutečněných v druhém volebním období Miloše Zemana je míra důvěry v prezidenta zatím stabilně mírně nadpoloviční.

Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let. Naopak mezi mladými lidmi převažuje nedůvěra. Pokud srovnáme aktuální rozdíly podle věku s průzkumem v závěru prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana, zjišťujeme výraznější snížení míry důvěry především u mladých lidí, naopak u lidí starších 45 let je důvěra v prezidenta celkem stabilní.

Zcela jednoznačně je důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.

Poslanecká sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti (podle zjištění z února 2014). Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře roku 2015 oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Po poslaneckých volbách v říjnu 2017 došlo k jen velmi malému zvýšení důvěryhodnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Již v červnu 2018 byl ovšem zaznamenán další pokles a letošní výsledky jsou velmi podobné jako vloni. Míra důvěry veřejnosti v Senát je od roku 2014 nižší než míra důvěry v členy vlády a v Poslaneckou sněmovnu.

Z rozdílů v názorech stoupenců různých politických stran je patrná znatelně vyšší míra důvěry ve vládu než Poslaneckou sněmovnu u stoupenců vládních stran (ANO a ČSSD). Celkem vyrovnaná míra důvěry v obě instituce je v táborech příznivců KSČM, SPD, Pirátů a STAN (ovšem již jde o menšinový podíl důvěřujících). U sympatizantů KDU-ČSL, ODS a TOP 09 je vyšší podíl důvěřujících Poslanecké sněmovně než členům vlády.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…