Potlesk prezidentovi zazněl již při vstupu do zcela zaplněného sálu Lidového domu v Blovicích. Podle slov starosty města je sál jen málokdy tak zaplněn. Byla to skutečně „hlava na hlavě“, řada lidí stála po stranách a u východu a jejich počet byl v řádu několika set – od mladých i s dětmi až po důchodce.
Obdiv pro starostu
Úvodem popřál prezident starostovi Blovic k patnáctému výročí ode dne, kdy byl poprvé zvolen. Rovněž mu poblahopřál také k tomu, že byl nedávno ve Španělském sále vyhlášen nejlepším starostou. „Když realizujete některé projekty, o kterých se mluvilo čtyřicet let a nikdo je neudělal, a pak přijde člověk, který má odvahu – a já jsem si podrobně prostudoval seznam relizovaných investičních akcí tady v Blovicích –, který má odvahu tyto investice za těch patnáct let realizovat, tak nezbývá než sklonit s úctou a obdivem hlavu k práci jak pana starosty, tak vašeho zastupitelstva,“ dodal Zeman.
Ponorková nemoc v politice
„Když politik má před ústy mikrofon, tak je to něco jako drogová závislost,“ pokračoval dále prezident. „On ho uchopí a mluví a mluví a mluví, jako když kape vodovod. Jako když pozoruji obstrukce v naší Poslanecké sněmovně. Každému politikovi hrozí to, čemu se říká ponorková nemoc. Takovou ponorkou je Hrad, takovou ponorkou už jsou ministerstva, samozřejmě hejtmanství žádná ponorka není,“ obrátil se k hejtmanu Václavu Šlajsovi. „Jediný způsob, jak se zbavit rizika ponorkové nemoci, je být co nejčastěji mezi lidmi. Ne proto, abychom lidi poučovali, ale naopak proto, abychom slyšeli jejich názory a mohli je přenášet ať už do toho Parlamentu, do vlády, na hejtmanství, prostě kamkoliv jinam. Chybí reakce poluchačů naší objektivní české veřejnoprávní televize, kdo by o tom pochyboval, chybí reakce posluchačů našeho objektivního veřejnoprávního Českého rozhlasu. A právě proto jsem tady a jezdím sem hrozně rád. Když přijedu do podniku, chci mluvit i se zaměstnanci, když přijedu do města, prosím, abych mohl diskutovat s občany a chci poslouchat jejich názory, protože svoje názory kupodivu znám. A pokud je alespoň částečně znáte také, budu rád, když se k čemukoliv vyjádříte, ať už souhlasně nebo nesouhlasně,“ vyzval přítomné Miloš Zeman.
Fotogalerie: - Zeman potřetí v Plzeňském kraji
Psali jsme:
Bakalovy noviny, aneb účastníci diskusí
A začala diskuse. „Rád bych reagoval na vaši připomínku k objektivitě či spíše neobjektivitě veřejných sdělovacích prostředků, kde sdílím stejný názor. Je až s podivem, že nereflektují drtivou většinu našich obyvatel a tak říkajíc jedou v bruselském mainstreamu, který si myslím není objektivní. Můžete se k tomu vyjádřit?“ zeptal se starší občan.
„Na internetu existuje server, který se jmenuje Media Guru. Ten asi tak před 14 dny přinesl tuto zprávu – nejméně čteným deníkem jsou Hospodářské noviny, podotýkám Bakalovy Hospodářské noviny. Ostatně, mimochodem, vy jej máte částečně v Plzeňském kraji, konkrétně v bunkru na Modravě. Takže nejméně čteným deníkem jsou Hospodářské noviny. V České televizi a v Českém rozhlasu nejčastějšími hosty diskusních pořadů jsou redaktoři Hospodářských novin. Stačí vám to?“
Kajínek má šanci, nikoliv však u plzeňského soudu
Zástupkyně pekařství naproti Lidového domu, kde se konala beseda, předaly vzácnému hostu dárek, velký koláč. „Já to přijmu velice rád. Od té doby, co mně lékaři zakázali jíst sladkosti, tak mi sladkosti nesmírně chutnají, takže vám děkuji za dietní suchary,“ komentoval prezident.
A následoval dotaz: „Znám váš názor na amnestii. Nebyl by čas se zamyslet nad případem Kajínek?“ „Ano!!“ znělo ze sálu.
„Vyžádal jsem si trestní spis pana Kajínka, výpis z rejstříku trestů a je potřeba vědět negativní věc, že ten výpis má tři hustě psané stránky. Loupeže, někdy i spojené s fyzickým násilím, například lámáním rukou a nohou... A teď ta pozitivní stránka. Není tam ani jedna vražda. Takže to člověka vede k pochybnostem, zda ten skutek tady v Plzni opravdu spáchal a zda se tím tenkrát policie nesnažila zakrýt skutečného pachatele nebo objednavatele těch vražd. Jste první, protože ve středu to řeknu na tiskové konferenci, že jsem před několika málo dny udělil první milost. To bylo člověku, který je dlouhodobě nemocný, dopustil se nechci říci bagatelního, ale málo závažného trestného činu a tak jsem se rozhodl, že tuto milost udělím. Pan Kajínek není vážně nemocný a to, co jsem navrhoval a už jsem se dohodl s bývalou ministryní spravedlnosti paní Válkovou, která ho dokonce navštívila ve vězení, že by to přenesli, ten soud, a obnovili líčení před jiným než plzeňským soudem, protože plzeňský soud může být považován za podjatý. A dokonce advokátka pana Kajínka říkala, že jí to připadá férovější, než udělení milosti, protože u milosti máte vždycky pochybnost, zda se toho činu člověk dopustil nebo nedopustil. Ale víte, jak to v Česku je. V Česku je průměrná ‚životnost‘ jednoho ministra jeden rok. Takže když jsem to s paní Válkovou v zásadě dohodl, přišel nový ministr spravedlnosti a ten má k tomu výhradně negativní stanovisko. Takže prezident podle ústavy nemůže přesvědčit ministra, aby konal, když ministr konat nechce. Může mu pouze vlídně, otcovsky domlouvat, poukazovat na věkový, přímo generační rozdíl, ale to je tak zhruba všechno, co zmůže. Takže to je můj názor na případ Kajínek,“ vysvětlil prezident.
Naše ohrožené děti, nebo migranti?
„Proč vláda vydává tolik peněz na migranty, kteří nám celkem nic nepřinesou a my budeme na naše děti dělat sbírky, třeba ty víčkové. Proč tedy vláda nepřispívá na nemocné děti, které nemohou za to, že jsou nemocné, než na migranty,“ zeptala se žena za souhlasného potlesku publika.
„Já jsem jednou řekl něco podobného, když vláda odmítla poskytnout dvacet miliónů korun na podporu Klokánků a teď jsem řekl, jak to, že vláda nemá peníze na pomoc Fondu ohrožených dětí a má peníze na podporu uprchlíků. Takže s vámi naprosto souhlasím, protože vlastně opakujete to, co jsem veřejně říkal. A víte, jaká byla reakce – že je to vyvolávání nenávisti vůči migrantům a tak dále a tak dále. Nicméně musím to dnes už doplnit. Nejde jen o to vydávat peníze na migranty. Ono jich zatím příliš u nás na našem území není. Já varuji před migrační vlnou, kterou očekávám v tomto roce na území České republiky. V těch záchytných zařízeních je několik stovek lidí. Ale například Česká republika ze svého státního rozpočtu, to znamená z peněz daňových poplatníků, vydá 800 miliónů korun na dotaci Turecku, aby sem imigranty nepouštěla. Podle mého názoru jsou to vyhozené peníze, protože Turecko by muselo buď ty migranty zavřít do vězení, což asi neudělá, nebo obestavět celé turecké pobřeží armádou, což také asi neudělá, takže mě to trochu připomíná zánik Říše římské, kdy Římané platili barbarům takzvaný tribut, neboli poplatek, že barbaři nevpadnou na jejich území a nebudou tam loupit. Evropská unie bude platit Turecku tři miliardy eur a z toho je na Českou republiku oněch 800 miliónů. Takže tu máme, pokud počítám dobře, 40krát víc než pomoc Klokánkům, tedy pomoc týraným dětem. A v tom si myslím, že je jistá nemorálnost. Nevyhazujme peníze tam, kde bychom je měli věnovat nikoliv na zadržování migrantů v Turecku, protože ti odtamtud stejně utečou, ale nejenom na děti, ale na sociální zařízení, na staré a nemocné lidi a tam všude šetříme. Kdysi se říkalo: soudruzi, musíme šetřit, ať to stojí, co to stojí. Hurá, ušetřili jsme dvacet miliónů, nu tak se na nás nezlobte, že vydáme 800 miliónů na Turecko. A poslední poznámka. Člověk nemá jenom kritizovat a má jednat. Já jsem po tomto oznámení, že vláda nedá peníze, přesměroval svůj prezidentský fond na splácení státního dluhu na fond podpory Klokánků a v prosinci jsme předali předsedovi Fondu ohrožených dětí první šek na dva milióny korun,“ zopakoval prezident svůj názor na toto téma a v publiku se dočkal uznání.
Bez dokladů to také jde?!
Starosta Jan Poduška poté podotkl k migrantům, že se neustále hovoří o tom, že do Evropy jdou bez osobních dokladů. „Já když jsem byl například na dovolené v Egyptě, tak jsem musel mít pas, který měl platnost ještě šest měsíců, a kdybych ho neměl, tak by mě poslali zpátky. A Evropa přijímá lidi, kteří nemají žádný doklad. To je právě hrozně nebezpečné, hrozná benevolence,“ posteskl si komunální politik.
„Já s tím naprosto souhlasím, jenom bych dodal, že ti, kdo prošli řeckými pointy nebo jak se to dnes jmenuje hot spoty, tak byli mezi nimi ti, kteří vraždili v Paříži. To zaprvé,“ doplnil Zeman. „A za druhé, ptejme se, která politička pozvala všechny Syřany do Německa. Jaký byl důsledek? Všichni uprchlíci jsou Syřany. Buď mají falešný syrský pas nebo, jak jste říkal, ten svůj původní utopili v moři. Pak vidíme záběry, kde říkají: Chovejte se ke mně slušně, nás pozvala paní Merkelová. Poučení – nikdy nezvi někoho, koho se pak nedokážeš zbavit!“ řekl rozhodně Zeman.
Zapomenout na podmínečné propuštění a více práce pro vězně
Další dotaz zněl následovně: „Jaký máte názor na snížení kriminality cestou přitvrzení výkonu trestu? Můj názor je ten, že výkon trestu je příliš měkký...“
„Pravidla umožňují, aby byl pachatel po uplynutí tu třetiny, tu poloviny výkonu trestu podmíněně propuštěn. Když někdo dostane deset let, tak může jít třeba za pět let domů. Tak to je totéž, jako by dostal pět let a celé si to odseděl. Můj názor je – kolik jsi dostal, tolik si odsedíš. A pokud se chováš ve vězení slušně, tak jsou různé kategorie vězení – s ostrahou, bez ostrahy a tak dále. Za slušné chování můžeš být po polovině trestu přesunut do vězení s mírnějším režimem. To je podle mého názoru řešení. Čili zbavit se toho, aby bylo možné podmíněné propuštění po uplynutí části výkonu trestu, protože to znehodnocuje soudní rozsudek. Nevidím důvod, proč by nemohli vězni ve výkonu trestu pracovat. Říkají mi: Ty zavádíš nucené práce. Tak to je skvělý argument. Každý normální člověk v produktivním věku, pokud si sežene místo, chodí do práce. Vězeň má často celou řadu dluhů, na krku má nějaké exekuce, tak aby je mohl splácet a aby splácel náklady na vazbu nebo výkon trestu, tak musí pracovat. Ale když odmítne, tak ho nikdo nedonutí, aby pracoval. A přitom jsem zažil ředitele věznic, kteří dokázali zaměstnat až 90 procent svých vězňů. A někdo taky 60. A těch 40, to byli nefachčenkové, kteří nechtěli pracovat a nebyly zákonné prostředky, jak je k tomu donutit. Takže dvě věci – pracovní povinnost vězňů na straně jedné a zrušení podmíněného propuštění a jeho nahrazení přeřazením v případě slušného chování do věznice s měkčím režimem.“
Řešení je v deportacích
„Proč u nás muslimové mají mešity?“ ptala se dále starší žena. „Já bych jim to vůbec nedovolila. Protože kdybychom třeba přišli do jejich země, oni by nám nedovolili, abychom si tam postavili křesťanský kostel. Já bych jim to nedovolila a taky bych jim zakázala, aby třeba chodily ty ženy zahalené, protože měli by se přizpůsobit naší zemi...“ A opět bouřlivý potlesk.
„Máte pravdu v tom, že křesťanské kostely nejsou mírně řečeno v muslimských zemích obvyklé. Kdyby tu byla jedna nebo dvě mešity, vzal to čert, může to být turistická atrakce. Viděla jste někdy v Lednici minaret? Je to docela hezké a dokresluje to lednicko-valtický areál. Samozřejmě s vámi souhlasím a dokonce jsem to řekl daleko tvrději. Muslimská komunita, jak prokazují západoevropské zkušenosti, není integrovatelná do naší evropské společnosti. Z řady důvodů, mimo jiné ve vztahu k ženám, a to není jen o tom zahalování, ale o vylučování z veřejného života. Myslím si, a to je to, co zní daleko tvrději než modlete se doma – deportace! Řekl jsem to veřejně, čekal jsem strašný povyk médií, které mě jako obvykle označí za islamofoba a než se ten povyk mohl spustit, čtu výrok švédského premiéra. A Švédsko byla země s nejliberálnější migrační politikou. A po vraždě dvaadvacetileté Alex, kterou zabil somálský utečenec, budou okamžitě deportovat 80 000 migrantů. Jestliže ty migranty vrátíme do jejich zemí, tak prospějeme konec konců i jim. Budou v domácím prostředí. A především prospějeme sobě, a proto si myslím, že to slovo deportace je daleko tvrdší a daleko účinější než to, že bychom rušili mešity a říkali, ať se modlí doma,“ shrnul prezident.
Ing. Miloš Zeman
V eurozóně jedině bez Řecka
A následoval dotaz k Evropské unii: „Proč nás většina politiků včetně vás tlačí do přijetí evropské měny?“
„Moje stanovisko k přijetí eura – řekl jsem, že jsem pro jeho přijetí za podmínky, že Řecko vystoupí z eurozóny, protože český daňový poplatník nemá co platit řecké dluhy. A jakmile by Řecko vystoupilo z eurozóny – mimochodem, všichni jsme očekávali, že se tak stane. Před půl rokem německý ministr financí dokonce vymyslel zvláštní termín pro vyhození Řecka z eurozóny. Všichni jsme si byli jisti, že z ekonomického hlediska v eurozóně nemá co dělat. Tak a teď bych mohl říkat deset ekonomických argumentů, proč by pro nás přijetí eura bylo výhodné nebo minimálně neutrální. Ale protože Řecko zůstalo, mimo jiné i díky paní kancléřce, v eurozóně, tak toto logicky odpadá.“
Politika – droga lepší, než sex
Druhá otázka stejného člověka: „A otázka na občana Zemana na jeho proslov na Letenské pláni, který měl devět bodů a ten devátý byl, že si zasloužíme svobodné volby. Ty nyní máme, jenže jsme přitom nedomysleli, že když udělám jako podnikatel něco špatně, tak to ustojím a nebo podruhé zkrachuji. Když politik něco udělá špatně, tak má v podstatě minimální zodpovědnost. Předáváme dalším generacím dobře fungující, nebo zbídačený stát?“
„Dopoučuji vám navštívit nějakou africkou nebo asijskou zemi, abyste viděli, jak vypadá zbídačený stát. Takže: Tento stát je v lepším stavu, než byl před rokem 1989. Je v lepším stavu z hlediska produktivity práce, z hlediska životní úrovně – sice srovnáváme ceny, které tehdy byly nízké, ale nebereme v úvahu mzdy, které tehdy byly. Je v lepším stavu z hlediska ochrany životního prostředí a samozřejmě takové věci jako cestování nebo svoodné vyjadřování názorů, ať již formou demonstrací nebo těchto diskusí. Vůbec to neznamená, že tento stát je v pořádku. Svobodné volby jsou způsobem, jak se demokratickou cestou zbavit politika. Politici jsou fixováni na svou funkci, která je pro ně něco jako droga. Dokonce se říká, že je to větší droga než sex, a to je co říci. Takže jestliže jsou poraženi ve vobách, pokud občané k těm volbám skutečně jdou a nezůstanou doma, tak obrazně řečeno dostanou mezi nohy. To je pro politika největší trest. Prohrát volby. To je dnes Radek John a Věci veřejné. Byl to ministr vnitra a Věci veřejné byly velice silné. Odvál je vítr. A teď k té trestní odpovědnosti politiků. Rozlišujme dvě věci. Jestliže politik krade, tak by měl být – a někdy také je – souzen. Viz případ David Rath, byť zatím nikoliv pravomocně. Jestiže politik udělá hloupé rozhodnutí – a takových bylo – nejenom na komunální, ale celostátní úrovni, když toto rozhodnutí udělá z hlouposti a přitom se sám neobohatil, tak ho můžete potrestat jedině tím, že ho odvoláte prostřednictvím svobodných voleb. Ale mám na závěr našeho setkání jeden kreativní návrh. Kdysi jsem položertovně, polovážně navrhoval, aby v trestním zákoníku byla blbost začleněna jako druh trestného činu.
Léčivé pivo pro hlavu státu
Starosta Jan Poduška na závěr podvečerního setkání předal hlavě státu pivo z minipivovaru Letiny, „...z Lázní Letiny, kde byly léčivé prameny a přišli také na to, že je tam také dobrá voda pro pivo. Je tam přímo napsáno ‚Vyrobeno pro město Blovice‘. A pak pivovice, 45procentní, ze stejného minipivovaru. Symbolicky vám to předávám, protože je to těžké.“ Zeman na to: „Děkuji za dar kvalitní minerální vody! Doufám, že to slyší všichni moji lékaři!“ Velký smích a dlouhotrvající potlesk byl finálem druhého dne cesty Miloše Zemana v Plzeňském kraji.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
