Dále Applebaum upozornila i na další kauzu Facebooku, jež se v minulých dnech dostala do médií: „Jeho vlastní aplikace poskytovala této firmě rozsáhlé informace o tom, jak spotřebitelé užívají své telefony. Firma Apple tuto aplikaci nyní ve svých telefonech zakázala.“
„Obě tyto informace mají jedno společné: Dokazují, kdo vytváří pravidla našich nových informačních sítí – a my to nejsme. Nejsou to občané ani Kongres, kdo rozhoduje o tom, jak se informační sítě regulují. Nemáme možnost rozhodovat o tom, jak informační firmy sbírají naše data, ani o tom, jak by měly být transparentní. Technologické společnosti tohle všechno dělají samy,“ poznamenala Applebaum. A odpověděla si na otázku: „Proč na tom záleží?“ „Protože toto je informační síť, která nyní přináší většině lidí jejich zpravodajství a utváří jejich názory na politiku, na zdravotnictví, na ekonomiku. Je to také informační síť, která podporuje polarizaci, dává přednost senzačním zprávám před konstruktivními zprávami a zničila podnikatelský model místního a investigativního žurnalismu.“
Fotogalerie: - Blokáda Hradu
„Nejde jen o Facebook vlastnící také Instagram a WhatsApp, platí to i o Googlu, což je dominantní síla při internetovém vyhledávání, i o YouTube, vlastněné firmou Google, která je také dominantní silou při šíření videí. Tyto firmy fungují podle svých vlastních pravidel a algoritmů. Rozhodují, jak se shromažďují data a kdo k nim má přístup. Rozhodují, jak je politická a komerční reklama regulována a jak je na ni dohlíženo. Dokonce rozhodují i o tom, co se cenzuruje. Veřejná sféra je těmito rozhodnutími utvářena, ale veřejnost do nich nemá možnost zasahovat,“ upozornila Applebaum.
Applebaum také přirovnala současný stav k historickému precedentu: „Ve dvacátých a třicátých letech se najednou demokratické vlády ocitly ohroženy rozhlasem, novou informační technologií tehdejší doby. Ranými rozhlasovými hvězdami byli Adolf Hitler a Josef Stalin. Bylo zjevné, že lze této technologie zneužívat k vyvolávání nenávisti a násilí. Byla možnost ovládnout tuto technologii ve prospěch demokracie? Jednou odpovědí bylo vytvoření BBC, která byla od samého začátku vytvořena tak, aby byla slyšitelná po celé zemi, aby ‚informovala, vzdělávala a bavila‘ a aby lidi sdružovala, ne jako držitele jediného možného názoru, ale v jediné celostátní diskusi, která umožňovala demokracii. Jiná odpověď byla nalezena v USA, kde novináři přijali regulační rámec, řadu pravidel o zákonech o pomluvě a veřejný proces, který určoval, kdo smí získat vysílací licenci.“
Fotogalerie: - Tryzna žlutých vest
A položila si i otázku, zdali je možný nějaký ekvivalent k současným médiím a sociálním sítím: „Otázka nyní je, jak vytvořit ekvivalent licencování vysílání a ekvivalent veřejného vysílání ve světě sociálních sítí, tedy regulační či sociální či právní opatření, která způsobí, aby tato technologie pracovala pro nás, pro naši společnost a pro demokracii, a nikoliv jen pro akcionáře Facebooku. To není argument pro cenzuru. Je to argument pro zavedení téže regulace pro svět sociálních sítí, jaká se používá v ostatních sférách, zavést předpisy o transparentnosti, soukromí, o datech a o konkurenci.“
„Můžeme například regulovat reklamu na internetu stejně tak, jak regulujeme reklamu v rozhlase a v televizi. Můžeme trvat na tom, aby lidé věděli, kdy a kde jsou vystavováni politické reklamě, nebo vůbec reklamě. Můžeme omezit anonymitu internetu – z nedávného výzkumu vyplývá, že množství podvodných účtů na Facebooku je zřejmě daleko vyšší, než kolik Facebook veřejně přiznává – protože máme právo vědět, zda vstupujeme do reakce s lidmi, nebo s roboty. V dlouhodobé perspektivě by mohla být k dispozici i složitější řešení. Jak by například vypadaly algoritmy podporující veřejný zájem, určující takovou formu sociálních sítí, která by dávala přednost konstruktivní diskusi před polarizací?“ ptá se Applebaum závěrem a dodává: „Byli jsme schopni zregulovat finanční trhy, kde se také technologie rychle vyvíjejí, jde tam o obrovské peníze, všichni lobbují a všichni se snaží podvádět. Pokud to neuděláme – pokud se o to ani nepokusíme – nebudeme schopni zajistit integritu voleb ani slušnost ve veřejné sféře. Pokud to neuděláme, v dlouhodobější perspektivě už nebude ani žádná veřejná sféra a nebudou ani žádné funkční demokracie.“
V češtině na tuto kauzu upozornily Britské listy, celý článek si můžete přečíst ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
