„Letošní oslavy konce druhé světové války byly ovlivněny epidemií covid-19, ale také snahou některých politiků o jejich zneužití k falešným politickým hrám,“ píše Krása na úvod svého blogu na serveru Aktuálně.cz
„V současné podivné diskusi jsou opakována některá tvrzení, která nejsou pravdivá a jsou zneužívána za mohutné podpory významných médií. První tvrzení je, že válku vlastně vyvolal Sovětský svaz podpisem smlouvy Ribbentrop–Molotov,“ uvádí Krása a přidává text, který zveřejnil profesor Jan Rychlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„SSSR válku nevyvolal, to je nesmysl. Ale i kdyby ji vyvolal, tak by to z hlediska nás Čechů vůbec nevadilo. Válka byla totiž ve skutečnosti pro Čechy v roce 1939 jedinou možností, jak obnovit státní samostatnost. Česká otázka totiž nebyla po vzniku protektorátu řešitelná jinak, než válkou. Stála mnoho životů, ale jinak to nešlo,“ citoval Krása profesora Rychlíka.
Druhé tvrzení je podle Krásy ještě ožehavější a v médiích frekventovanější. Podle tohoto tvrzení totiž Prahu neosvobodil maršál Koněv. „Když ráno 9. května přijely do Prahy sovětské jednotky, byli už Němci skutečně pryč: zbylo tu jen pár fanatiků z SS, kteří odmítli odejít. Jenže tento fakt nelze vytrhávat z kontextu: Toussaint (velitel německé posádky v Praze) by nekapituloval, kdyby už 7. května nebyla podepsána v Remeši bezpodmínečná kapitulace Německa a tu by zase německé vrchní velení nepodepsalo, kdyby v té době už Rudá armáda nestála v Berlíně. Ani Květnové povstání by v protektorátu nevypuklo, kdyby nebyla kapitulace Německa pouze otázkou dní či hodin. Zamlčování těchto souvislostí sice není přímo přepisováním historie, jak tvrdí ruské ministerstvo zahraničních věcí, ale každopádně je jejím zkreslováním. A to je v konečném důsledku totéž,“ pomohl si Krása opět citací profesora Rychlíka.
„Musím se poklonit panu profesorovi, protože vyjádřil přesně to, co já sám cítím. Všem těm, kteří padli za naše osvobození, ale i těm vůdcům, kteří vedli vítězná vojska, patří úcta a poděkování, ať jsou jakékoliv národnosti. Je úplně nesmyslné hodnotit činy maršála Koněva ve II. světové válce s pozdějšími činy např. v Maďarsku,“ je přesvědčen Krása a přidává příklad. „Je velmi pravděpodobné, že ve vietnamské válce veleli také důstojníci USA, kteří se podíleli na vítězství proti fašistickému Německu. A nikdo těmto velitelům neubírá jejich zásluhy v bojích s Německem,“ dodává Krása.
Která TV teď přináší nejlepší zpravodajství? (Ptáme se od 12.5.2020)Anketa
Pozastavuje se také nad výroky, že jsme vítězstvím nad Německem akorát jednu nesvobodu vyměnili za druhou. „Je třeba si přiznat, že jako malý stát geopolitiku nevytváříme, můžeme se s ní jen lépe nebo hůře vyrovnat. O rozdělení vlivu se víceméně rozhodlo v únoru 1945 na konferenci tzv. „Velké trojky“ na Jaltě. My sami jsme k pozdějšímu únoru 1948 také hodně pomohli,“ má Krása jasný názor i na tuto otázku.
„V prosinci 1943 podepsali prezident E. Beneš, H. Ripka a J. Masaryk Smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a SSSR, platnou na dalších 20 let. Příklon na východ byl tehdy logický krok a nenastal pokoutně komunisty v roce 1948 či 1946, ale převážil transparentně právě díky nekomunistům v roce 1943. Gottwald po válce postupoval specifickou československou cestou k socialismu inspirovanou stalinismem,“ pokračuje Krása se svým vhledem do historie a dodává, že je třeba si přiznat, že prosovětský vývoj bylo naše rozhodnutí a vycházelo z naší zkušenosti mnichovské zrady západních spojenců.
Podle Krásy řada našich politiků i médií zneužívají tehdejší události a porovnávají je s našimi prožitými událostmi od února 1948. „Dnešní boření pomníků a politikaření politiků, kteří ukazují činy tehdejších aktérů jako vědomě podlé, není namístě. Ti, kteří položili životy za naši svobodu, si zaslouží naší úctu a my bychom se měli mezi sebou přestat štvát a říkat – co by bylo, kdyby. Žádné kdyby neexistuje,“ uzavírá Krása.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma