Zvedne se minimální mzda? Vláda chce rozhodnout v pondělí

20.08.2017 21:42

Vláda se chystá v pondělí rozhodnout o tom, o kolik se od ledna v Česku zvýší minimální mzda. Ministerstvo práce navrhuje růst o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Proti je resort zemědělství, podle něhož by se nejnižší výdělek měl zvednout o tisícikorunu. Odbory požadují 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali 800 korun. Podle Hospodářské komory by Sobotkův kabinet před volbami už zvýšení schvalovat neměl.

Zvedne se minimální mzda? Vláda chce rozhodnout v pondělí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generální ředitelství Úřadu práce ČR

Minimální mzda rostla naposledy letos od ledna, kdy se zvýšila o 1100 korun na 11.000 korun. Koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců se při svém nástupu zavázala, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento týden řekl, že podporuje návrh ministerstva práce se zvýšením o 1200 korun. Už dřív uvedl, že zvedáním minimální mzdy chce kabinet tlačit i na růst ostatních výdělků.

Ministerstvo práce propočítávalo tři varianty - svou, zaměstnavatelů a odborů. Růst o 1200 korun by příští rok vyšel podnikatele navíc na 3,1 miliardy a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by přiteklo o 1,28 miliardy víc. Při přidání o 800 korun by zaměstnavatelé příští rok vydali o dvě miliardy víc a stát o 390 milionů. Sociálního a zdravotní pojištění by získalo asi 814 milionů navíc. Zvýšení o 1500 korun by firmy stálo 4,2 miliardy a stát 910 milionů. Na sociální a zdravotní pojištění by se odvedlo o 1,72 miliardy víc.

Ministerstvo práce uvedlo, že jeho návrh zohledňuje příznivý vývoj ekonomiky a plní také záměr vlády dostat minimální mzdu ke 40 procentům průměrné mzdy. "Práce se musí vyplácet a pracovat musí být výhodnější než pasivní pobírání sociálních dávek," uvedli autoři návrhu. Podle nich má zákonem upravenou minimální mzdu 22 zemí EU, ČR vyplácí pátou nejnižší částku.

Svaz průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů s navýšením o 11 procent nesouhlasí. Podle nich by to mohlo způsobit v odvětvích s nižšími mzdami problémy. Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek ve středu na setkání s novináři řekl, že by podnikatelé, kteří tvrdí, že by kvůli vyšší minimální mzdě krachovali, raději vůbec neměli podnikat. Mluvil o darebáctví. Sklidil za to ostrou kritiku pravicové opozice.

Zaměstnavatelé by přidali o 800 korun na 11.800. Požadují jasná pravidla pro stanovení minimální mzdy. Svaz doporučuje zafixovat ji od ledna 2019 na 40 procentech průměrné mzdy. "Což by podle uvedených predikcí vývoje mezd představovalo navýšení asi o 800 korun z 11.800 korun na 12.600 korun," uvedl svaz.

Konfederace označila navrhované zvýšení o 1200 korun za neodůvodněné a neúměrné bez vazby na produktivitu práce. Poukázala na to, že neodpovídá ani růstu HDP, ani růstu mezd. "Minimální mzda je kategorie politická nikoliv ekonomická," uvedla konfederace. Hospodářská komora vyzvala vládu, aby návrh zamítla a minimální mzdu v příštím roce nezvedala.

Podle odborů by růst měl být vyšší, a to o 1500 korun. Odboráři poukazují na to, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Nejnižší čistý výdělek loni činil 8811 korun a hranice chudoby 10.691 korun. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula před pár dny řekl, že na Slovensku jeden z návrhů počítá se zvýšením tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12.550 Kč) a čeští pracovníci nejsou horší než ti slovenští.

Se zvýšením minimální mzdy navrhuje resort práce zvednout i příspěvky pro firmy na zaměstnávání a výdělek postižených, a to o 800 korun měsíčně na osobu. V příštím roce by se tak z rozpočtu vyplatilo na tuto podporu o 339 milionů korun víc, celkem by to bylo 5,5 miliardy. Ministerstvo financí s dalšími výdaji nesouhlasí. Trvá na tom, že se nesmí překročit rozpočtové výdajové limity.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…