Položím vám jednoduchou otázku. „Chtěli byste bydlet jen pár metrů od spalovny komunálního odpadu?“ Troufám si odhadnout, že většina z vás ne, ale zároveň namítnete, že problém, kam s odpadem, který vyprodukujeme, musíme řešit! Jenže není řešení jako řešení. Přečtete si o anabázi zmíněné spalovny, o tom, co všechno krajští úředníci při rozhodování opomenuli, raději nepoužiji slovo, ignorovali. Zamyslete se nad tím, zda je spalování všeho, třeba i plastů v nevytříděném odpadu ekologické a také nad tím, zda tam nehrají roli i politicko-podnikatelské vazby. Proti rozhodnutí krajských úředníků podala Arnika a Hnutí Duha České Budějovice žalobu. A lidé, kteří by měli mít spalovnu u svých domovů, doufají, že bude úspěšná.

Představitelé města České Budějovice prosazují spalovnu, která:

• nebude mít třídící linku, přesto, že recyklace má vždy přednost před skládkováním a spalováním a z dat MŽP vyplývá, že více než 40 procent odpadu je recyklovatelných.

• představuje reálná rizika spojená s emisí toxických látek a jejich vliv na zdraví lidí a životní prostředí.

• je naddimenzovaná a vytváří budoucí závislost na tvorbě a dovozu odpadu do Jihočeského kraje z jiných koutů republiky.