Kdybych to býval věděl, tak bych tam býval nechodil, mohl po prvním oficiálním rozhovoru s Vladimirem Putinem konstatovat Donald Trump. Doma mu bylo řádně omláceno o hlavu téměř vše, co mezi oběma státníky zaznělo. Vynořila se také otázka ohledně vměšování se ruských tajných služeb do nedávných prezidentských voleb. V přátelské atmosféře Trump ujistil Putina, že nevěří ve vměšování. Když Trumpa po návratu posadili do křesla televizní stanice Fox News, prezident Spojených států oznámil, že se přeřekl a že prý chtěl říct pravý opak.
Inu, ani nejmocnější muž planety nemá své jisté, zvláště když mu kotníky okopávají mocichtiví demokraté celí říční opět řídit svět.
Čistě hypoteticky zůstává otázkou, jakým způsobem mohli ruští hackeři zmanipulovat volby v USA. Americká strana tvrdí, že zveřejněním e-mailů Hillary Clintonové. Ty tedy musely stát za to, když ovlivnily názor amerických voličů natolik, že katapultoval milou Hillary mimo dosah oválné pracovny. Zatím nikdo nepopřel autentičnost jejich obsahu. Jako první věc se daly očekávat námitky ohledně podvrhu, ale ty se kupodivu neozvaly. Všechny americké protesty se zaměřily na fakt, že došlo k prolomení soukromí a zveřejnění. Je to zvláštní – Američani obsah těchto e-mailů zřejmě znají, když měl ovlivnit jejich rozhodování, ale pro ostatní svět jsou nedostupné. Letí však zvěsti, že obsahovaly informace takového druhu, že obyčejného smrtelníka, jakkoliv už otrlého, mrazilo v zádech stejně intenzivně jako při sledování filmu Mlčení jehňátek.
Clintonovi jsou vůbec podivnou dvojicí, kolem které se vyskytuje mnoho podezřelých úmrtí souvisejících s jejich kariérou. Dokonce i fotografie usmívající se Hillary způsobí jistý neklid v duši.
Jenomže tuto kartu nevynesli jako první hackeři před prezidentskými volbami. Již dávno před nimi, 8.října roku 1998, prosadila republikánská většina, dokonce s podporou jedenatřiceti demokratů, že prezident Clinton bude podroben parlamentnímu vyšetřování. A vůbec se nejednalo jen o jeho lhaní v aféře s madam Levinskou, ale především o čtyřicet devět záhadných úmrtí, ke kterým došlo v Clintonově okolí v uplynulých šestnácti letech. Tehdy ještě paní Hillary stála stranou, coby jen shrzená manželka.
Jak šel čas, tak se okruh podezřelých úmrtí zvýšil na osmdesát jedna osob. Tentokrát se již tiše mluvilo o významném podílu Hillary na této temné historii. Tato úmrtí nebyla nikdy uspokojivě objasněna. V mnoha případech šlo o lidi, kteří měli informace o Clintonových a začali o nich mluvit na veřejnosti. Byl to široký okruh – právníci, osobní strážci, agenti tajných služeb, novináři atd. Všichni odešli ze světa dosti zvláštními způsoby, počínaje rozdrcením činkou a v dalším případě vagóny, nebo konče „jen“ obyčejným zastřelením. Zatím poslední obětí se stal Seth Rich, který pracoval ve volebním štábu Hillary Clintonové jako ředitel sběru voličských dat. Měl přístup k e-mailům, ale i k serveru, z něhož unikly kompromitující materiály. Byl zastřelen na ulici dvěma ranami do zad, ve čtyři hodiny ráno. Co tam hledal, nikdo neví. Zůstal mu mobil, luxusní hodinky i peněženka. Podle kolegů byl Seth mladý idealista, který „chtěl udělat svět lepším“. To by také mohl být motiv jeho případné zrady. Zklamání, když zjistil, kdo jsou jeho idoly ve skutečnosti.
Svého času proběhly na You Tube záběry Hillary Clintonové, která se nacházela v jakémsi štábu demokratů (vedle ní stála Madeleine Albrightová) a právě se dozvěděla, jak zmanipulovaný dav zmasakroval Kaddáfího. Popsat její reakci jako nadšení, by bylo příliš slabé slovo. Budoucí kandidátka na prezidentku doslova hýkala radostí a tleskala. Krvelačnost v přímém přenosu. Plukovník jistě nebyl sympaťák roku, ale jeho poměrně krutá smrt vyvolala u normálních lidí spíše rozpaky než radostný tanec kanibalů.
V tomto světle se ukazuje, že někteří politici a političky skutečně patří k nižším formám života.
Bill a Hillary nepřipomínají ani tak americký model úspěšné manželské dvojice, jako spíše Adams family. Pokud Putin zařídil, že zmíněná dáma nestanula v čele Spojených států, měli by mu prostí Američané denně blahořečit.
Americká politika se zřejmě nachází pod neustálým ruským tlakem. Před týdnem (16.7.2018) byla ve Spojených státech zadržena devětadvacetiletá Ruska Marija Butinová, kterou úřady podezírají, že se nelegálními prostředky snažila ovlivňovat politiku USA. Marija totiž rafinovaně pronikla do organizace hájící právo na střelné zbraně. Jak mohla v této organizaci ovlivňovat americkou politiku, zůstalo nevysvětleno. Jako kdyby se cizí agent, působící u nás, infiltroval do Českého zahrádkářského svazu.
O dva dny později pak americká justice obvinění rozšířila, protože prý Butinová působila jako agentka cizí (ruské) vlády, aniž se nechala jako cizí agentka zaregistrovat u amerických úřadů. To opět není vtip, to je americký zákon, za jehož porušení hrozí až deset let. Mohl by se jmenovat Kladivo na špióny.
Vidím to jako ve filmu. Fronta cizích agentů nervózně přešlapuje u registrační přepážky. Předtím si každý z nich musel vzít z automatu pořadové číslo. Najednou to mezi nimi zašumí vzrušením. Právě se dozvěděli, že jednoho z nich zatkla FBI těsně před branami registračního úřadu. Nestihl to. Hrozí mu deset let.
A tady nám také ruská stopa mizí…
František Kašpárek
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
