Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, já bych chtěla k té dnešní diskusi poděkovat za možnost vystoupit. Dále bych chtěla říct, že si poznamenáváme s kolegyní Svrčinovou některé podněty, které nás vedou k tomu nebo povedou k tomu, abychom při dopracovávání té národní strategie testování tak, abychom byli na případnou podzimní vlnu dobře připraveni, tak si je poznamenáváme jako podnětné připomínky.
Co se toho týče, nebudu opakovat, kolik případů se kde vyskytuje. Ale chtěla bych říct, že situace v Karviné je daná tím, že došlo právě k masivnímu testování těch zaměstnanců Dolu OKD. Nebudu říkat jenom horníků, protože mezi pozitivními, kterých je 704 z toho masivního testování v těch dvou dolech a ta konkrétní čísla bych nechala na kolegyni Pavlu Svrčinovou, protože je to ona nebo Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, která tam tato vyšetřování zajišťovala.
Naprostá většina těch horníků, pardon zaměstnanců OKD, je tedy bezpříznaková. Nicméně epidemie je opravdu lokalizovaná, protože naprostá většina těch dalších nemocných, vyhledaných krajskou hygienickou stanicí za výrazné pomoci dalších pracovníků jiných krajských hygienických stanic. Během těch jedenácti dnů vlastně ta práce epidemiologického šetření, bylo jich víc jak jedenáct set, já ujíždím někdy v myšlenkách, tak navolávají se pomocí nástrojů právě té tak zvané chytré karantény. To znamená de facto elektronického nástroje, který pomáhá, místo telefonů zaznamená, je to de facto telefon, ale se záznamovým zařízením, díky kterému víme, že za tu dobu od 21. 6. do 7. 5. ta krajská hygienická stanice, její zaměstnanci a kolegové z druhých hygienických stanic, navolali 7 163 hovorů, průměrně to bylo denně 477 a půl hovoru v rozsahu celkem 730 telefonních hodin. To znamená, že kontaktovali jak ty nakažené, tak ty jejich kontakty. Vedli s nimi hovor, vyhledávali další možné kontakty. A těchto 730 hodin představuje vlastně měsíc volání. A je to v rozmezí od 21. 6. do 7. 5. Je to tedy jeden z těch nástrojů a my jsme, já jako hlavní hygienik jsem mohla pomoci kolegům na krajské hygienické stanici řešit ten poměrně velký nárůst, logicky z toho masivního testování, počtu kontaktů, případů tak, aby mohli volat kolegové například z Ústí nad Labem, z Českých Budějovic, z Tábora, z dalších krajských hygienických stanic a pomoct co nejrychleji dostat vlastně do karantény všechny ty osoby, které v kontaktu s pozitivními z tohoto masivního testování byli.
To se zdařilo, protože v podstatě tam bylo uděláno, více jak celkově 2 799 osob je v karanténě podle České správy sociálního zabezpečení k 6. 7. A vlastně v Moravskoslezském kraji v této chvíli 1 598 karantén v České správě sociálního zabezpečení nad to, protože není, samozřejmě není to výčet jenom za COVID, to musíme si tady uvědomit. Ale je to vlastně za všechna onemocnění. A zároveň z toho vypadávají osoby, které nečerpají samozřejmě nemocenskou.
Další osobou tedy právnickou, která může karantény udělit, je krajská hygienická stanice a ta rozhodnutím v týdnu od 22. 6. do 28. 6. udělila rozhodnutím, uvedla do karantén 949 osob a v dalším týdnu 1 380. Takže dohromady vystavili rozhodnutí 2 329 osobám.
Je vždy, ten systém, který se vytváří od března, tak vede de facto, měl by vést, osvědčilo se v krizovém stavu, že určité centrální řízení naprosto decentralizovaného zdravotnictví se v krizových situacích vyplácí. A my vlastně během necelých 12 dnů jsme na ministerstvu, tým lidí, který tam pracuje, nebo teď už některý jenom pracoval, tak se vlastně vytvořilo, dostáli jsme elektronizace do určité míry, propojili všechny vstupy, které do té epidemie a jejího řešení vstupují, tzn. laboratoře, dostali jsme tam krajské hygienické stanice, částečně vstupy všech systémů, které si rychleji vytvořily kraje, ale přes elektronická rozhraní se data dostávají do systému. Ten systém vznikl během dejme tomu necelých třech týdnů.
Nebudu zastírat, že má některé chyby, ale drobné provozní chyby, které postupně odstraňujeme. A v době, kdy nebyly, kdy se zklidnila epidemiologická situace na území České republiky, tak jsme ve spolupráci s Armádou České republiky, která s námi spolupracovala na projektu Chytrá karanténa 1.0 do 30. 6. a nyní s námi ale spolupracuje dál na základě meziresortní smlouvy, kterou o spolupráci máme, tak se snažíme s ÚZIS, jednáním s kraji dotáhnout systém tak, aby jak laboratoře, tak další hráči byli na případnou podzimní vlnu připraveni. Nejde všechno tak rychle, jak bychom si sami představovali. Odstraňujeme například některé chyby, které zejména zatěžují moje kolegy, tzn. pracovníky hygienických stanic, kdy jeden údaj tím, že existuje více systémů, do kterých ten údaj jde, aby se dostal do základního systému, jímž je informační systém infekčních nemocí, kdy na základě tam, když se objeví, že někdo je pozitivní, tak teprve ten hygienik může začít konat a vést epidemiologické šetření a začít dohledávat kontakty, tak aby údaj o nějakém pacientovi nebo člověku, který přijde z laboratoře, potvrzený výsledek pozitivita, a já začnu hledat kontakty, tak aby tyto údaje o tom člověku nemusel až čtyřikrát vkládat. Teď už se nám podařilo propojit Daktelu, tedy ten systém navolávání, s ISINem. Vede to k určitému zrychlení a snažíme se to ještě vylepšovat. Máme zároveň přitom se snažíme dotáhnout a zkoordinovat a to jsou reakce směrem k Pirátům na stupně pohotovosti ve veřejném zdraví. My je máme připraveny, máme je za úkol Poslanecké sněmovně předložit do 30. července. A zároveň s tím ladíme, aby národní strategie testování odpovídala nejenom těmto stupňům pohotovosti ve veřejném zdraví, ale také klinickým požadavkům a požadavkům kliniků a infektologů na to, jak se diagnostikuje a jaké množství testů se bude používat jak pro testování běžné populace, ale zejména jaké množství testů na jeden tisíc například občanů, kteří jsou v rizikových skupinách. Takže na tom velmi intenzivně pracujeme s týmy, které na ministerstvu máme, z odborníků i zevních neboli externích, jak z laboratorní sféry, tak z klinické sféry. A samozřejmě spolupracujeme s epidemiology.
Závěrem bych ještě chtěla říct, že práce epidemiologů je velmi důležitá, zodpovědná a nemíníme při řešení lokálních ohnisek, tak volíme vždy té epidemiologické situaci odpovídající opatření.
Další věc, kterou ještě máme a připravujeme, je i novelizace typové směrnice pro krizové řízení. A co chci velmi zdůraznit, samozřejmě situace v době nouzového stavu bylo velkým posílením a je vždy možnost pomoci armády a vlastně nástrojů krizového řízení. Armáda nemůže v době mimo nouzový stav pomáhat civilním složkám, proto jde v pondělí na vládu materiál Ministerstva obrany dohromady s Ministerstvem vnitra na změnu nařízení vlády, aby ta pomoc mohla být i mimo nouzový stav. A některé prvky poučení z toho, co jsme se naučili a co jsme zjistili v průběhu řešení celé krize, tak my děláme jakési poučení z krizového vývoje, které by se mělo promítnout jak do návrhu, který sem předložíme 31. 7. nebo 30. 7., tak také do té typové směrnice epidemie, hromadný výskyt nákaz. Tak zároveň chystáme i určitou novelu zákona 258, ať již je tzv. covidová, anebo novela zákona 258 jako takového.
Děkuji za možnost vystoupení.
Pardon, ještě poznámka. Je to virová nákaza, přenáší se respirační cestou, jak většina z vás ví. Nyní je šířena zejména při úzkém kontaktu a my se snažíme, já tedy aspoň osobně za sebe musím říct, že jak ve sděleních Ministerstva zdravotnictví, tak v mých, někdy bohužel novináři vloží slova, která člověk neřekl. Tak je dají mně, že jsem je řekla já. Mým cílem není nikoho stigmatizovat. Ale pokud popisuji lokální ohniska, tak nemůžu říct jinak, než že je to Moravskoslezský kraj. Zrovna tak říkám Středočeský kraj. A když už to mezi tím média vytáhnou, že my to vlastně říkáme o něco později než ona, tak pak už nezbývá člověku než říct, kde to je, protože bychom vypadali, že něco zakrýváme. Rozhodně nic nezakrýváme, vyhodnocujeme situaci, monitorujeme každý den, máme myslím velmi dobré epidemiology a hodnotíme situaci zejména z epidemiologického hlediska a tak, aby zbytečně některými zásahy nedocházelo k dalším zásahům do ekonomiky. Protože myslím si, že jsme si tím prošli a že pokud jdou přijmout lokální opatření a ve spolupráci např. s postiženým závodem nebo podnikem, tak je to vždy lepší cesta než plošné zavírání velkých regionů.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
