Ivan Černý: Peklo zvané Mauthausen

06.06.2021 15:36 | Komentář

Legendární české nakladatelství s prvorepublikovými kořeny Toužimský a Moravec vstoupilo do vydavatelského roku 2021 reprezentativní publikací závažného a trvale potřebného obsahu - historií jednoho z nejstrašnějších nacistických koncentračních táborů.

Ivan Černý: Peklo zvané Mauthausen
Foto: Archiv V. Janíka
Popisek: Emotivně silné kresby přeživších vězňů koncentračního tábora

Velkoformátová kniha je z pera badatele a nyní ředitele Muzea Brandýs nad Labem Vlastislava Janíka. Mimořádně širokou obrazovou přílohou knihu doplnil pro čtenáře (nejen Národního osvobození) známý historik, publicista a sběratel Jaroslav Čvančara.

Nikdy nezapomeneme

Tak v roce 1945 přísahal Československý národní revoluční výbor a jeho členové. Dnes nám to v řadě případů potvrzují už jen bronzové ruce na pamětních deskách se seznamy zavražděných a padlých vlastenců a pomníčky obětí hitlerovských fašistů. Mnoho je jich v nedobrém stavu, čím dál více se setkáváme s hanobením pomníčků padlých rudoarmějců. Ba naopak, plíživě a nenápadně se množí případy vztyčení pomníků bojovníkům a příslušníkům tzv. Třetí říše. Viz neuvěřitelný případ monumentu vojáků wehrmachtu u rozhledny Štěpánka, či pomníčku popravených Němců, škodících se zbraní v ruce ještě po uzavření příměří v květnu 1945, postaveným na novoborském hřbitově. 

Opravdu nezapomeneme? Neměli bychom!

Zvláště nyní, když se šíří snahy Německa s posvěcením EU vyvinit se ze zodpovědnosti za holokaust, statisíce zničených obcí, vesnic a měst především ve východní Evropě a v zemích bývalého Sovětského svazu, miliony mrtvých a další hrůzy a krutosti druhé světové války, vyvolané a zaviněné nacistickým Německem. Právě proto je Janíkovo dílo Mauthausen, konečná stanice, vydané v tento čas, tolik potřebné. A to navzdory ledasjakým Pithartům, Bělohrádkům a dalším jim podobným „vlastencům“, dnes tak často flegelantsky slzícím nad utrpením odsouvaných sudetských Němců, kteří neprošli prověrkami za své loajální chování k Třetí říši. A je jen na rodičích, učitelích a objektivních historicích s médii na špici, jak s touto hrůznou historií německého koncentračního pracovně likvidačního tábora seznámí naše děti a mládež, aby se již nikdy neopakovala.

Stručné dějiny KT Mauthausen

„Základem předkládaného textu jsou úryvky z knihy vězně KT Mauthausen, vídeňského Čecha Hanse Maršálka Die Geschichte des Konzentrationslager Mauthausen, které jsou doplněny o autentické vzpomínky převážně českých vězňů, kteří rovněž branami koncentračního tábora prošli. Tato svědectví nás provázejí celým příběhem a dokreslují to, o čem se v textu hovoří jen v číslech či jiných faktografických sděleních…“ říká v úvodu publikace skromně autor, který tak chce vzdát hold bývalým vězňům koncentračního tábora, s nimiž měl možnost mluvit, stejně jako nesčíslněkrát debatovat, ověřovat a ptát se na mnohé, a to dokonce i samotného Hanse Maršálka. Stejně tak chce Vlastislav Janík představit iniciativu těchto mužů – bývalých vězňů KT, kteří se na sklonku osmdesátých let minulého století pokusili o překlad a vydání Maršálkovy knihy.

„Celé dílo Hanse Maršálka nebylo česky dosud vydáno a stále tak tvoří velký dluh, který ještě není splacen,“ konstatuje závěrem úvodu své knihy Janík.

Že by hozená rukavice pro nakladatelství Toužimský a Moravec? Nebo ji zvedne jiné přední domácí nakladatelství, jako třeba Academia, Grada nebo Jota? Nechme se překvapit…

Třiadvacet kapitol

Obsah publikace je sestaven s vědeckou pedantností, ohromným sběrem faktů a statistik a mimořádně zajímavými osobními vzpomínkami přeživších, se kterými autor publikace osobně hovořil. Svou důvěru v něj ostatně vyjádřili jeho přijetím do české sekce Mezinárodního výboru Mauthausen v době, kdy v nich byli zastoupeni výlučně přeživší. Dodnes ji vede a předsedá jí. Hned zkraje čtenáře čeká Seznam pojmů a zkratek, pro lepší orientaci v následujícím textu. První kapitola Založení společnosti s ručením omezeným čtenářům vysvětluje zákulisí vzniku KT coby otrokářského systému, vhodného pro výstavbu „nového Německa“, časem přerůstajícího do likvidačního lágru, kde strašné pracovní podmínky byly jedním ze způsobů likvidace vězňů.

Historii téměř sedmileté existence vzpomínaného KT, uspořádání, systém vyhlazování a nakonec i osvobození lágru postupně představují kapitoly, z nichž namátkou jmenujeme: První vězni, Tábor třetího stupně, Životní podmínky, Výživa, Hlavní tábor, Ubytování a ošacení, Ženy v koncentračním táboře, Zvláštní zacházení,  Masové represálie,  Evakuační pochody, Solidarita mezi vězni a závěrem Dubnové dny a osvobození.

Mimořádným svědectvím života v KT je několik grafik, zobrazujících utrpení v lágru, od přeživších vězňů. Takzvané pérovky úžasným způsobem korespondují s textem. Nepochybně se v nich zračí prožité utrpení, jež mnozí vězni s bolestí zachytili, aby budoucí generace znaly pravdu.

Masové represálie

Většina zdrojů uvádí, že během sedmileté existence KT Mauthausen a jeho poboček zde bylo umučeno a zavražděno na tři sta tisíc vězňů. Tak či onak, jen statistika posledních pěti let, od roku 1940 do roku 1945 je děsivá.

Kupříkladu dne 9. 4. 1945, tedy pouhý měsíc před koncem války, bylo 113 převážně Slováků usmrceno v plynové komoře KT Mauthausen. O den později bylo zplynováno 210 mužů a žen z transportu, který byl vypraven z Brna. 17.4. došlo k popravě 250 neregistrovaných vězňů z vídeňského gestapa. 22.4. bylo dalších 160 vězňů usmrceno plynem. V nedalekém velkém pobočném lágru Gusen stejným způsobem přišlo ten den o život 890 vězňů. Při posledním zplynování, které proběhlo 28.4. došlo k popravě 40 vězňů a několika neregistrovaných osob.

Fanatismus a krvežíznivost hitlerovců byla bezmezná, i když věděli, že se blíží konec války. Během dubna 1945 zahynulo v KT Mauthausen 10 868 lidí. Počet obětí z řad neregistrovaných osob není znám.

2.5. 1945 bylo zastřeleno 11 vězňů z čet tzv. spalovačů mrtvol v krematoriích jako nepohodlní svědci. Pro nás Čechy je Mauthausen výstrahou největší - byli zde popraveni všichni ti, kdo gestapo dopadlo a odvleklo je sem jako pomahače v zavraždění Heydricha. Šlo o celé rodiny, manželské páry a široké příbuzenstvo, všechny odvážné, kteří Heydricha, nacistickou hvězdu, podporovatele a strůjce řešení krvavé a nekompromisní nadvlády Němců na územích získaných pro Třetí říši, včetně protektorátu Čechy a Morava, pomohli sprovodit ze světa.

Zbytek z transportu 5000 sovětských zajatců po tříměsíčním pobytu v Mauthausenu

Ohromná obrazová příloha

Dvě třetiny představované publikace připravil ze svých sbírek Jaroslav Čvančara (nar. 1948 v Praze), spisovatel literatury faktu a badatel, specializující se na český protifašistický odboj a nacistickou válečnou historii, autor řady publikací, jako kupříkladu Akce atentát či knižní trilogie Někomu život, někomu smrt.

Čvančara v úvodu ke své fotopříloze mj. říká:

„…když vyjmeme z anonymní masy oněch hrůzných čísel konkrétní lidské osudy, vše dostane jiné, až děsivé kontury. Lidé nejsou jen postavy, ale je to především život a jeho příběhy. Naším úkolem je rozpoznávat je a zvláště v nastávající době následovat jejich příkladu. Tato publikace je věnována nejen památce těch, kteří se nevrátili, ale byla vytvořena pro poučení a výstrahu nám všem…

Pokud se máme z historie poučit, je třeba hledat a nacházet výpovědi a dokumenty i o záporných postavách a jejich temných skutcích. Hovořit a psát o zlých lidech a jejich činech. Protože vždycky byli, jsou a budou zvláštní lidé, kteří z nejrůznějších důvodů zločincům ochotně odpouštějí a někdejším kreaturám tím pomáhají nabýt mravní rovnováhy…“

První strany obrazové přílohy nám představují Mauthausen jako malebný městys na Dunaji a cíl poznávacích turistických cest zájemců o smutnou historii. A už je čtenář uvnitř. Vítá ho šeď vězeňských bloků, záběr na průvodce, který návštěvníkům zasvěceně hovoří o historii tábora, pak na řadu přichází dobové snímky se syrovostí již dnešní památník návštěvníkům už nedodá -  žulový kamenolom, pracovní momentky i „skála parašutistů“, kde byli obvykle židovští vězni hnáni ranami k nejvyššímu okraji lomu. Tam dozorci s klacky vytvořili řadu a jednoho po druhém sráželi do hlubin…

Další unikátní historické snímky: střílení, ubíjení sekyrami a klacky, kameny… usmrcení prací…

Následuje galerie předních esesáků, pobočné tábory, a opět SS generalita, i na mauthausenských „Schodech smrti“… jež jsou dnes potupně a nesmyslně uzavřeny jako „návštěvníkům nebezpečné“. Ač vězni po nich tehdy v pětistupech stoupali každý den s nákladem obrovských balvanů, vyčerpaní a na pokraji života a smrti.

Velká je kolekce „civilních“ snímků esesáků v KT i nejrůznější druhy trýznění vězňů, včetně smrti na drátech a živých mrtvol sovětských zajatců…

Následuje galerie vězněných Čechoslováků v KT, a další snímky z lágru, včetně mučíren i krematoria.

Obrazová příloha končí osvobozením tábora se zbytky zubožených vězňů i snímky poprav některých z jejich katanů. Nechybí ani závěrečné defilé momentek z nedávných pietních akcí v památníku KT Mauthausen.

Jaroslav Čvančara se se čtenáři loučí výzvou, kterou rádi přetiskujeme:

Autoři uvítají každou informaci o dalších českých vlastencích, vězněných v KT Mauthausen. Informace posílejte na e-mail: janík@seznam.cu, nebo cvancaraj@atlas.cz

Seznamte se…

Václav Janík (nar. 1966 v Třebíči, žije ve Veleni u Prahy) je badatel, zaměřený na problematiku domácího odboje a působení výsadkových skupin, vyslaných z Anglie na území tzv. protektorátu.

Jeho zaměření jej vedlo ke studiu a sbírání dokumentů, vzpomínek přeživších a bývalých vězňů nacistického KTM v Rakousku. S mnohými se později setkával osobně, sami jej navrhli do čestné funkce člena Mezinárodního výboru Mauthausen, který byl do té doby výsadní záležitostí přeživších. Osobně se setkal i s přeživším rakouským vězněm Janem Maršálkem. Z jeho rozsáhlé práce o historii Mauthausenu vycházel i v historické části shora představené publikaci.

Janík úzce spolupracuje s historikem Jaroslavem Čvančarou, spoluautorem obrazové části knihy. Václav Janík připravuje další knihu s názvem Příběhy hrdinů, která bude pojednávat o osudech českých rodin, podporovatelů parašutistů, kteří bylo zavražděni v KTM. V neposlední řadě Janík organizuje přednášky, besedy a zájezdy na pietní místa, včetně památníku KT Mauthausen a mnoho dalších míst.Od května tohoto roku působí Vlastimil Janík ve funkci ředitele Oblastního muzea Brandýs nad Labem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Betonová bublina

14:58 Zbyněk Fiala: Betonová bublina

Ceny nemovitostí rostou jako koronavirem pohnojené. Mnozí obviňují veřejné rozpočty a centrální bank…