Hlavní osoba knihy a její tragický příběh zároveň posloužil Motlovi k dokumentační historické práci, přibližující nám celou problematiku a mechanismus nacistické zlovůle a snaze o vyhlazování celých národů ve svých lágrech a krematoriích. Velkou pozornost autor též věnuje až neuvěřitelným pokusům nacistů o zahlazování stop svých zvěrstev. Nejenom to, Motl své čtenáře v závěru publikace o více jak třech stech stranách přivádí i do soudní síně, popisuje i výkon hrdelních trestů. Místo závěru pak píše kapitolu Tajemství jednoho zmařeného života, kde shrnuje a vysvětluje svou dlouholetou badatelkou činnost, věnovanou právě Veře Salvequartové. A nebyl by to Stanislav Motl, velký milovník záhad a tajemství, kdyby její dramatický osud neukončil třemi tečkami.
Příliš mnoho otazníků
Jak se mohla krásná mladá žena, původem z Čech, stát táborovou ošetřovatelkou v Ravensbrücku, v největším a náležitě krutém koncentračním táboře pro ženy? A to v samotném závěru války, kdy nacistické běsnění a likvidace vězenkyň byly na denním pořádku? Sama přitom přišla do tábora jako vězenkyně - příliš mnoho záhad a nejasností, které se však spisovatel a reportér Stanislav Motl snaží rozřešit s bravurou a erudicí sobě vlastní.
Naše očekávání tento následovník zuřivého reportéra Egona Kische, jehož je sám velkým obdivovatelem, nezklame. Je povolaným z nejpovolanějších nejen pro své dlouholeté studium a pátraní v historii druhé světové války, ale také jedinečnými výsledky v pátrání po nacistických zločincích. A to v době let devadesátých, kdy už se nad osudy tehdejších masových vrahů zavíraly pomyslné soudní knihy. Které se někdy ani neotevřely, jak právě Motl dokázal a na vlastní pěst vypátral nejen archiv nacistických zločinců povalujících se na chodbách ministerstva vnitra ČR, ale také zločince samotné, v té době počestné občany tehdejší Spolkové republiky Německo, sousedy povětšinou ctěné jako řádné spoluobčany, případně hluboce věřící či kostel pravidelně navštěvující.
Ve své nové knize tedy spojil v příběhu Very Salvequartové, české Němky z pohraničí, jak je jeho zvykem, mnoho užitečných sond do mašinérie nacistické moci a zvůle. Tak především navštívil koncentrační tábor Ravensbrück a jeho dnešní památník. Provedl nás jeho nejodlehlejší a i dnes temnou částí, kde stál kdysi tzv. Jugendlager pro mladistvé "nepřizpůsobivé" vězenkyně. Ten byl právě za časů Very Salvequartové proměněn v "čekárnu na smrt" pro staré a nemocné.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.


