Nyní začíná průzkum: kdo s kým? A jaké by byly „slepé“ body? Ve volebním večeru nikdo nechtěl nic uspěchat. Vrcholný kandidát sociální demokracie Olaf Scholz i jeho křesťansko -demokratický rival Armin Laschet chtějí oba sami vést vládu - pravděpodobně se Zelenými a Liberály (FDP). Pokud by existovala tato aliance pod Scholzovým vedením, byla by to koalice tzv. semaforu ( červená - Socialistů, žlutá – Liberálů a Zelená), kterou favorituje i britský „Economist“. Ve zvláštním vydání před volbami vykreslil proslulý obchodní list dost ponurý obraz Německa po Merkelové a dochází k závěru, že CDU skutečně skončila a potřebuje přestávku, aby se vnitřně obnovila.

Druhou možností by byla Jamajská aliance, což znamená, že zelená a žlutá by také zůstaly, ale pod vedením CDU/CSU označovaných tradičně černou barvou. Někteří se obávají dlouhého vyjednávání. Německo si to ve skutečnosti nemůže dovolit, protože všechny jeho problémy jsou palčivé. Zelení a liberálové již v zásadě mohou vést bilaterální rozhovory. Mají zásadní rozdíly v řadě bodů, například v otázce daní. Několik dní před volbami předseda FDP Christian Lindner učinil podmínkou účasti FDP na vládě zákaz zvýšení daní. Může v tomto bodu jednat s Unií, ale nesouhlasí se Zelenými a socialisty.

To je vidět na většině hlavních problémů. Body konfliktu číhají všude. Souhrnně lze říci: Mezi černo-žlutou a červeno-zelenou existuje shoda v mnoha bodech, ale obě nemohou vládnout samostatně, na to nemají dost mandátů. Hlavní témata jsou: daně, klima, důchody, vnitřní bezpečnost, digitalizace, vzdělávání. „Zda“ je vždy menší problém než „jak“. Musíte vyřešit problém? Nezbytně! Ale jak? Na to se názory různí.

Vzdělání: Všechny strany souhlasí s tím, aby vzdělávání mělo nejvyšší prioritu - existuje přímé spojení s ekonomickou silou země. V mezinárodním srovnání však němečtí studenti končí poslední léta maximálně jen v průměru průmyslových zemí. FDP zde jde nejdále. Ekonomika a informatika by se měla stát nejen standardními předměty, ale učitelé by měli být také placeni podle výkonu. Tady dochází ke shodě s CDU - vůdce jejich parlamentní frakce Ralph Brinkhaus již požadoval, aby „ti, co neumí“ nevydělávali tolik jako angažovaní učitelé.