Turci potvrdili předpoklad, k němuž došli při minulých výzkumech řečtí geologové. Kromě zemního plynu a ropy se v nižší vrstvách podmořského sedimentu nachází i hydráty metanu, etanu a propanu. Přesný rozsah ložisek zatím není znám a bude předmětem dalšího výzkumu. Už nyní však lze konstatovat, že pod dnem moře kolem řeckých ostrovů jsou ukryty biliony eur.

Hydrát metanu je považován za palivo budoucnosti. Jde o pevnou formu této sloučeniny vázanou do ledu. Doposud se mělo za to, že se vyskytuje pouze v oblastech s trvalým hlubokým mrazem. Zatím byla odhalena ložiska v okolí Aljašky v ruském arktickém moři a u severního pobřeží Číny. Potvrzení nálezu u řeckých ostrovů druhým nezávislým týmem je převratnou událostí. Řecký hydrát metanu podle vědců zřejmě vznikl působením vysokých tlaků sedimentu.

Podmořská ložiska ropy a plynu se kolem řeckých ostrovů táhnou v širokém pásu od asijských a afrických zemí až po Itálii. Jde o podmořské pokračování ložisek, které jsou na souši těženy v pásu od Perského zálivu po Egypt a Sýrii. Stále ještě probíhá jejich přesná lokalizace. Na některých místech kolem Kypru a Kréty však již probíhá komerční těžba, kterou na základě řádně zakoupených licencí provozují italsko-francouzské konsorcium TOTAL-ENI a americká ExxonMobil. Letos komerční vrty zprovoznila i řecká firma Hellenic Petroleum.

Zatím není jasné kde všude se v další „patře“ pod plynem a ropou nachází i palivový led. Tato otázka bude předmětem dalších výzkumů. Turecká vláda však již na základě lokalizovaného ložiska u řeckého ostrova Kastellorizo ohlásila, že pokud by Turecku podařilo toto těžební pole získat, mohlo by to vyřešit problém turecké závislosti na dovozu energií. Po zveřejnění výsledků průzkumu turecká lira ukončila poklesovou trajektorii a začala mírně růst.

Turecku však tato oblast podle mezinárodního práva nepatří. Podle Úmluvy OSN o mořském právu jde jednoznačně o výhradní ekonomickou zónu Řecka. Pro jeho občany by to mohla být velmi dobrá zpráva, protože po letech "těžby" ze strany německých a francouzských bank a Evropské komise by se Řekové opět mohli dočkat prosperity. Má to však bohužel zásadní háček. Na podmořský šelf si činí nároky i Turecko. Potvrzení bohatství nacházející se pod mořským dnem u řeckých ostrovů tedy současně znamená zvýšené riziko válečného napadení Řecka Tureckem.