Alena Vitásková pracuje od svých 17 let. Vypracovala se od referenta až na generální ředitelku Transgasu - jedné z největších energetických společností ve Střední Evropě. V roce 2011 musela vláda premiéra Nečase z ekonomických důvodů zastavit další tunelování státního rozpočtu prostřednictvím vyhlášek a cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Doslova šílený boom solárních elektráren v roce 2010 měl na ERÚ v roce 2011 již perfektně připravené pokračování těsně před schválením. Pokračování připravené lidmi z ERÚ mělo vytvořit boom předraženého biometanu, který se měl vyrábět z odpadů svážených do ČR z půlky světa.
Vláda proto potřebovala manažera, který by se nebál postavit na odpor energetické mafii a dokázal by „zkrotit“ i ERÚ tak, aby ERÚ začal opět hájit i zájmy spotřebitelů. Práce, do které se mnoha mužům nechtělo, či neměli odvahu, se nakonec byla ochotna ujmout pouze Alena Vitásková. V srpnu 2011 byla vládou, pro ERÚ, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a pro mnohé další, opravdu nečekaně jmenována předsedkyní ERÚ.
V tu dobu ještě Alena Vitásková nemohla tušit, že bývalé vedení ERÚ má, pro jistotu, již od roku 2010, nachystané kauzy, které mu mají zaručit alibi, dokázat trvale udržitelnou poctivost vedení ERÚ a pomoci zdiskreditovat nové vedení, pokud by náhodou chtělo začít rozkrývat nepravosti kolem solárních elektráren v roce 2010. Nepochybně i proto byl, pouhou „náhodou“, v červenci 2011, těsně před nástupem Aleny Vitáskové do funkce, odvolán z funkce ředitele odboru licencí ERÚ Jaroslav Vítek. A asi stejnou „náhodou“ bylo odvolání Vítka místopředsedou ERÚ Blahoslavem Němečkem a Antonínem Panákem i samotným Vítkem, před Alenou Vitáskovou důsledně tajeno a Vítek podvodně celé měsíce vystupoval jako ředitel odboru licencí. Skutečnost podvodu s neobsazenou funkcí proto zjistil až v zimě 2011 nezávislý personální audit, který Alena Vitásková, na základě zjištění jiných nepravostí a nezákonností, zadala nezávislé auditorské firmě. Trestní oznámení pro zjevný podvod Jaroslava Vítka a jeho kompliců z vedení ERÚ však Policie i státní zastupitelství důsledně opakovaně zametly pod koberec.
Nachystaný biometanový tunel byl velmi dobře maskován formou různých materiálů ERÚ a MPO, např. místopředseda Němeček podstrčil své předsedkyni Vitáskové při jednání s MPO materiál bez biometanu.
Skutečnosti trestních řízení, kde již na konci roku 2010 byly lidmi z vedení ERÚ a jejich příbuznými u Policie vyprovokovány úplatkové aféry, které dokazovaly neúplatnost pracovníků ERÚ a které skončily dlouholetým vězněním jejich obětí, nejlépe dokazuje citace z jednoho rozsudku: „“Soud prvního stupně zcela pominul výpověď svědka R. Oberta, svědek pracoval ve společnosti Transparenty International, když z výpovědi svědka bylo zjištěno, že v rozhovoru s ním svědek Krejcar uvedl, že svědek Peňáz má všechno nechat na policii, která to dokáže všechno líp vyprovokovat.”.
Objednávky trestního stíhání nejsou, bohužel výjimkou, ale asi ani ti největší konspirátoři by nedokázali uvěřit, že se mafii podaří Alenu Vitáskovou, která nastoupila v srpnu 2011, spojit s činnostmi ERÚ v roce 2010 a odsoudit ji na 8,5 roku vězení.
Tento politický proces, jako jedna z posledních šancí, s cílem odstranit Alenu Vitáskovou z funkce předsedkyně a tím otevřít cestu biometanového tunelu a dalšímu ožebračování českých spotřebitelů, kterému Alena Vitásková bránila. Tím, že se podařilo bývalému vedení ERÚ, Policii a státnímu zastupitelství spojit nespojitelné, tj. udělení licencí v roce 2010 se zastavením nezákonné obnovy v roce 2012, a to dokonce i u soudů, vzniklo umělé spojení Aleny Vitáskové a miliardáře Zdeňka Zemka, které mnoho dlouhých let plnilo titulní stránky médií a hlavní zprávy, nejen v ČT.
Státním zástupcem Radkem Mezlíkem byla obžalobou ze dne 19. 9. 2013 vytvořena konstrukce trestného činu, kterou akceptoval soudce Krajského soudu v Brně Aleš Novotný. Konstrukce, dle které měla Alena Vitásková nezjištěnou formou, v nezjištěnou dobu, nezjištěným způsobem vydat nezjištěný souhlas tehdejší ředitelce odboru licencí Michaele Schneidrové se zastavením nezákonné obnovy řízení.
Konstrukci obžaloby Aleny Vitáskové a Michaely Schneidrové nebyl schopen státní zástupce dokázat jedním jediným důkazem. Dokonce ani specializovanému útvaru Policie se nepodařilo vytvořit falešný důkaz s podvrženým kufříkem s neznámým, ale nepochybně usvědčujícím, obsahem, který jeden z policistů zjevně „omylem“ málem zapomněl při prohlídce ERÚ v jedné kanceláři. O zadavateli trestního stíhání proto lze, bez důkazů, pouze spekulovat.
Přesto soudce Novotný dne 22. 2. 2016 vynesl rozsudek, kterým odsoudil obžalované k mnohaletým vězením, protože Zemkovy „elektrárny nebyly dokončeny ani zčásti“ a kterým poslal Alenu Vitáskovou na 8,5 roku vězení a zaplacení mnohamilionové pokuty. Rozsudek, který by, bez sebemenšího důkazu, asi nemohl vynést žádný, zákonů trochu znalý a dbalý, soud.
Říká se tomu kouzlo nechtěného. Právě v době, kdy v Brně Krajský soud, dle obžaloby Radka Mezlíka s aktivní pomocí viníků za solární boom na ERÚ, vytvářel konstrukci exemplárního odsouzení Aleny Vitáskové, Michaely Schneidrové a dalších nevinných lidí, probíhalo na druhé straně republiky nezávislé policejní prošetřování skutkového stavu Zemkových FVE v roce 2010 na základě trestního oznámení ERÚ ze dne 13. 11. 2015.
Krajská kriminálka Policie ČR KŘP Ústeckého kraje řádně šetřila skutkový stav FVE Zdeněk-sun, FVE Saša-sun a FVE VT-sun (dále jen Zemkovy FVE) v roce 2010. Policie zaměřila standardní šetření na to, zda byly Zemkovy FVE bezpečné a provozuschopné v prosinci 2010, v době, kdy byly připojeny dle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu k distribuční soustavě společnosti Actherm, tj. před udělením licencí. Zlé jazyky tvrdí, že možná díky tomu, že Policie v Ústí nedostala „správné“ zadání, mohla objektivně vyšetřovat. Policie zjistila, že Zemkovy FVE byly uvedeny do provozu v roce 2010 dle zákona, dle vyhlášek i dle cenového rozhodnutí ERÚ. Policie navíc dohledala i konkrétní změřené množství elektřiny, které každá z těchto tří FVE v roce 2010 vyrobila. Policie šetřením prokázala, i s pomocí výpovědí bývalých zaměstnanců ERÚ, kteří byli dne 31. 12. 2010 na kontrole FVE v Chomutově, že Zemkovým FVE skutečně vznikl zákonný nárok na garantovanou výkupní cenu roku 2010.
Na základě těchto důkladných šetření Policie v Ústí svým usnesením ze dne 1. 7. 2016 (dle Policie byly Zemkovy elektrárny v roce 2010, jako bezpečné a provozuschopné, řádně uvedeny do provozu), byť v zásadním rozporu s rozsudky brněnského soudu ze dne 22. 2. 2016 (dle státního zástupce a soudu Zemkovy elektrárny nebyly 31. 12. 2010 dokončeny ani zčásti), trestní oznámení ERÚ odložila. Následně Krajské státní zastupitelství v Ústí n. Labem usnesením ze dne 27. 7. 2016 zamítlo stížnost ERÚ, jako zcela bezdůvodnou, a závěry Policie ČR KŘP Ústeckého kraje ze dne 1. 7. 2016 potvrdilo.
Kupodivu Vrchní soud v Olomouci dne 17. 1. 2018, tedy více než rok a půl po objektivním zjištění skutkového stavu Policií ČR KŘP Ústeckého kraje, ve věci rozsudku Zdeněk-sun a Saša-sun ze dne 22. 2. 2016, zprostil obžaloby pouze Alenu Vitáskovou. Ostatním, nevinně odsouzeným, tresty odnětí svobody ponechal a někteří z nich „sedí“ dodnes ve vězení.
Státní zastupitelství si zjevně nechtělo nechat uniknout kořist v podobě Aleny Vitáskové. Možná proto se dne 21. 5. 2018 mohl dopustit trestného činu i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman tím, že poskytl nepravdivou informaci Nejvyššímu soudu. Ve svém dovolání, v rozporu se skutečností, tvrdil, že Alena Vitásková odvolala Jaroslava Vítka z funkce ředitele odboru licencí, aby jej mohla nahradit ve funkci Michaelou Schneidrovou. To vše přesto, že státní zastupitelství předtím muselo opakovaně projednávat stížnosti ERÚ na opakované odkládání trestních oznámení na Jaroslava Vítka, za to, že v roce 2011 podvodně vystupoval jako ředitel odboru licencí. Nejvyšší soud nepravdivý důkaz NSZ neakceptoval. Když se nejvyššímu státnímu zástupci nepodařilo zvrátit rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, kterým byla Alena Vitásková zproštěna obžaloby za zasahování do prvoinstančního řízení, protože do něho nikdy nezasáhla, změnil nejvyšší státní zástupce taktiku a snažil se dosáhnout odsouzení alespoň za nedbalost, protože do prvoinstančního řízení nikdy nezasáhla.
I Nejvyšší soud, zcela netradičně, vyjádřil podivení nad skutečností, že nebyla orgány činnými v trestních záležitostech věnována prakticky žádná pozornost osobám, které solární boom roku 2010 zavinily a za licence pro FVE odpovídaly.
Paradoxně Michaelu Schneidrovou, která zastavila nezákonnou obnovu řízení Zemkových FVE v roce 2012, ani Vrchní soud nezprostil obžaloby. Důvodem potvrzení odsouzení byla skutečnost, že neuposlechla nezákonného příkazu Antonína Panáka a Jaroslava Vítka a že nepoužila jimi připravené písemné rozhodnutí o pokračování obnovy. Vrchní soud pouze snížil Michaele Schneidrové trest za dodržení zákona z 8,5 roku vězení na trest 7 let vězení a ¼ milionu Kč pokuty a v květnu 2018 Michaela Schneidrová nastoupila do vězení.
Až dne 11. 12. 2018 vysvobodil Michaelu Schneidrovou z vězení Nejvyšší soud, když potvrdil, že dodržování zákona zastavením nezákonné obnovy řízení Zemkových FVE v roce 2012 není trestným činem.
Protože v průběhu let 2013 - 2015 nebylo zcela jisté, zda se skutečně podaří odsoudit Alenu Vitáskovou v kauze Zemkových FVE, byla připravena již v roce 2015 náhradní varianta jejího trestního stíhání a jejího odsouzení. Jihlavský státní zástupce Kamil Špelda se opakovaně u jihlavského soudu dožadoval potvrzení svého přesvědčení, že nejvyšší státní zástupce je natolik nekompetentní, že nemůže být jmenován ani do funkce místopředsedy ERÚ pro právní záležitosti a legislativu. Jeho šílené konstrukci, že Energetickému regulačnímu úřadu byla způsobena škoda tím, že Renáta Vesecká brala za práci v ERÚ dle zákoníku práce řádný plat, učinila přítrž až statečná předsedkyně senátu odvolacího soudu v Brně Halina Černá, když dne 9. 7. 2020 přímo vynesla pravomocný rozsudek, kterým zprostila Alenu Vitáskovou všech nesmyslných vykonstruovaných obvinění a ukončila tím „ping pong“ odvolání a rušení rozsudků mezi nalézacím a odvolacím soudem.
V kauze Zemkových FVE však skončilo nezákonné trestní stíhání Aleny Vitáskové až dne 13. 11. 2019, když Krajský soud v Brně konstatoval, že potvrzuje usnesení Nejvyššího soudu a zprošťuje Alenu Vitáskovou v celém rozsahu obžaloby. Při tomto jednání Krajský soud v Brně zprostil obžaloby i Michaelu Schneidrovou. Státní zástupce Radek Mezlík se však odvolal a navíc se dožadoval provedení opravy rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tvrzení státního zástupce, že Nejvyšší soud pochybil, když zastavil kriminalizaci Michaely Schneidrové za to, že, dle platných zákonů, vydala v roce 2012 rozhodnutí o zastavení nezákonné obnovy licencí Zemkových FVE, je však již za hranicí chápání.
Vrchní soud v Olomouci dne 24. 6. 2020 všechny nezákonné návrhy státního zástupce odmítl a pravomocně potvrdil úplné zproštění Michaely Schneidrové.
A to by zřejmě měla být i definitivní tečka za celým 8 letým politickým monstrprocesem s Alenou Vitáskovou a dalšími, ve kterém velmi negativní roli sehrál státní zástupce, který nyní bude škodit spravedlnosti přímo v Bruselu.
Resumé:
Alena Vitásková v roce 2012 a dalších létech tvrdě sáhla nejen na penězovody ze solárních elektráren, ale i na připravované mnohasetmiliardové penězovody z biometanu. Dotkla se aktérů solárního boomu 2010 na ERÚ, t.j. zejména předsedy Josefa Fiřta, místopředsedy Blahoslava Němečka, ředitele sekce Antonína Panáka, ředitele odboru Stanislava Trávníčka a vedoucího odboru Rostislava Krejcara a dalších. Tím se jí podařilo spojit snad všechny, do té doby tvrdě si konkurující, skupiny v energetice s cílem jejího odstranění z funkce předsedkyně ERÚ. Bez účelového spojení s její osobou by asi i soudní proces s Zemkovými FVE proběhl dle platných zákonů, tj. jako nepolitický, bez „barnumské“ reklamy, a s jiným výsledkem. Alena Vitásková ohrozila skupiny propojené s politiky i se státními orgány. Protože opakovaně odmítla sama rezignovat, bylo potřeba ji odstranit jinak a na to je ideálním prostředkem účelová kriminalizace. Do dějin českých politických procesů proto zřejmě vstoupí výrok předsedy senátu brněnského krajského soudu Aleše Novotného při ústním vyhlášení rozsudku, když prohlásil, že sice pro to nemá žádný důkaz, ale přesto si myslí, že mezi paní obžalovanou a její podřízenou došlo před vydáním rozhodnutí k nějaké komunikaci, která správnost konání Michaely Schneidrové potvrdila, a proto Aleně Vitáskové ukládá trest odnětí svobody v trvání osm a půl roku. Po letech nezákonných soudů ve věci rozhodnutí Michaely Schneidrové z února 2012 o zastavení nezákonné obnovy, až v prosinci 2018 uznal Nejvyšší soud, že rozhodnutí úředníka dle platného zákona opravdu není trestným činem.
Stejně jako asi vstoupí do dějin, že Alena Vitásková dokázala v období let 2011 - 2017 zastavit nejen růst cen energií, ale i růst poplatků na obnovitelné zdroje a stabilizovat ERÚ, získat odborníky pro práci v ERÚ a opět vrátit ERÚ jeho roli centrálního úřadu státní správy, který dle energetického zákona chrání i oprávněné zájmy spotřebitelů…..
Ivan Noveský - předseda Institutu pro energetiku, v roce 2001 zakládal ERÚ a v letech 2016/2017 byl jeho 1. místopředsedou
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
