Byli mezi nimi i generálové Hugo Vojta a Josef Bílý, nejvyšší představitelé odbojové skupiny Obrana národa. V Londýně se proto uskutečnila 3. října 1941 porada čs. zpravodajců, kde bylo rozhodnuto o provedení odvetné akce, jejímž cílem se měl stát Karl Hermann Frank, nebo Reinhard Heydrich. Datum útoku bylo stanoveno symbolicky na 28. říjen.
Dovolím si k tomu jisté připomínky:
1. Atentát, jak víme, byl proveden v květnu. (Dne 28. prosince 1941 konečně odstartoval z letiště Tangmere letoun se třemi výsadkovými skupinami – Anthropoid, Silver A, Silver B. Úkolem programu SILVER bylo obnovení radiotelegrafického spojení s Londýnem.)
2. Vlivem navigační chyby byli členové výsadku Anthropoid vysazeni v blízkosti obce Nehvizdy u Prahy, namísto plánovaných Cerhovic. Odtud se dostali do Plzně, kde měli první záchytné adresy. Na protektorátním území se parašutistům podařilo dostat do úzkého kontaktu s domácím, zejména pak sokolským odbojem.Tedy celou tu dobu se stýkali ti, co měli zastřelit Reinharda Heydricha, s řadou domácích sympatizantů. Samotný akt atentátu měl daleko do profesionální úrovně, jeho průběh je známý. Nebýt toho, že RH dostal otravu krve, tak jistě přežil. (Nebyl momentálně k dispozici penicilin, podle mé info dostal sulfonamidy, což nestačilo.)
Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
3. To, co vypuklo po atentátu, byl známý masakr nejen domácího odboje, ale všech, kteří přišli do styku s uvedenými, včetně blízkých příbuzných atentátníků, v širší rodině a dalších nevinných (Mauthausen a likvidace). Tento scénář by byl asi stejný, i kdyby celá akce skončila fiaskem a RH přežil. Je otázka, kdyby uvádění hrdinové věděli, že zemřou nejen oni sami, ale jejich matka, otec, děti bratra, bratr, sestra a další, jestli by vzali na sebe takovou odpovědnost. Jejich poměrné široké kontakty s kdekým před atentátem byly vodítkem gestapa a některých českých zrádců.
4. Celý atentát bylo možné "vyřešit" střelbou z dálky (odstřelovač profesionál), navíc RH to usnadňoval tím, že jezdil v otevřeném kabrioletu. Odstřelovač by okamžitě zmizel, a tím by (bohužel) nebylo jasné, kdo vlastně střílel. Celé to navozuje dojem, že Edvard Beneš a jeho skupina potřebovali "hrdiny", aby měli volné ruce po skončení války pro argumentaci, že čeští obyvatelé v rámci protektorátu nekolaborují s nacistickou mocí. (RH po svém příchodu zavedl např. zvýšené dávky potravin atd. dělníkům v českých zbrojovkách, natáčely se zde filmy-veselohry, provozovalo se divadlo, restaurace, plovárny, jistí VIP měli dost čilé styky s okupační mocí, víme asi kteří, pokud se zde nadávalo, tak v hospodách.)
5. Po skončení války a návratu exilové vlády byl Edvard Beneš oslavován jako záchrana národa. Je otázkou, zda by v jiném případě bez atentátu na RH metodou to za to stojí (nedej bože kdyby RH přežil) mohl vydat např. známé Benešovy dekrety, a tím mimo jiné realizovat odsun sudetských Němců á blok. Stálo to za to, ve světle nástinu výše, včetně jeho Smlouvy se Stalinem v roce 1942 o poválečné spolupráci s údajnou tajnou doložkou?
Co řeknete, takyhrdinové? Narodil jsem se zhruba pět kilometrůkm od Lidic a moji předci tam znali polovinu lidí... A nejen to.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV