Ivo Vicena: Greta a kůrovec

06.10.2019 11:51

Rozhořčené vystoupení mladé Švédky Grety Thünbergové na světovém summitu o ochraně přírody v New Yorku připomíná uplynulých 25 let úsilí lesníků, zemědělců a mnohých přírodovědců, aby se začalo konečně něco dělat s (ne)hospodařením s našimi lesy, krajinou a životním prostředím. které nyní vyústilo do nevídané kalamity.

Ivo Vicena: Greta a kůrovec
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Uschlé stromy napadené kůrovcem na Šumavě poblíž Kvildy směrem k prameni Teplé Vltavy

Na naprosto škodlivý postup v lesích byly mnohokrát upozorněny odpovědné orgány i média. Nerespektování vědecky i prakticky ověřených postupů nemohlo vést k ničemu jinému než k současné katastrofě naší přírody a krajiny. Těžební, ochranářské i pěstební práce, až na malé výjimky, v lesích měli převzít soukromníci a velké akciové společnosti. Ty si rychle opatřily výkonné a drahé harvestory a menší potřebné pěstební i ochranářské práce přestaly provádět. Tím se z malých, kůrovcem napadených jednotlivých stromů a malých ohnisek rozšířila kalamita do celého území republiky.

Reorganizací u LČR i v národních parcích byli propuštění vlastní dělníci. Hrozbu podcenilo ministerstvo průmyslu a obchodu, které mělo dohlížet, jak akciové společnosti a různé malé živnosti tyto převzaté povinnosti plní. Na hrozící nebezpečí byla upozorněna dopisem prezidentská kancelář v r. 2010, předsedové vlád (2x), místopředsedové vlády (2x), ministři životního prostředí (5x), ministři zemědělství, ministři vnitra (2x) i vládní legislativní rada. Senát i poslanecká sněmovna dostaly několik petic, které sice byly projednány, ale k ničemu nevedly. Poslanecká sněmovna dostala několik upozornění, osobní dopisy dostalo 23 poslanců, upozornění dostali i dva europoslanci.

Stav lesů se podrobně probíral na schůzi senátu v r. 2007. Trestní oznámení dostala policie, státní zastupitelství (6x), Vrchní státní zastupitelství. Stav lesů se podrobně probíral na schůzi senátu v r. 2007 a v r. 2019. Popis důsledků dostaly Česká televize, Česká inspekce životního prostředí, denní tisk, například MF Dnes, Právo a jejich týdeníky ECHO, EURO, Salon, Neviditelný pes, časopisy ŽIVA, Ochrana přírody, Lesnická práce. Byly předneseny příspěvky na konferencích v Českých Budějovicích, Plzni, Praze, na seminářích na Kvildě, v Klatovech, v Písku a v Železné Rudě, byly uveřejněny letecké snímky a celé knihy fotografií mrtvého lesa. Policii a soudům bylo předloženo několik odborných znaleckých posudků. Přesto doposud řídí lesní hospodářství a národní parky stejná skupina lidí a stejná skupina „vědců“, kteří za nynější katastrofální stav označují sucho a smrk, a to bez jakékoliv sebereflexe.

Z popudu některých skupin vědců, nadšenců, amatérů i šarlatánů vznikl návrh, aby příroda Šumavy a Česko-saského Švýcarska byla ponechána sama sobě, že se někdy sama a dobře obnoví. Nejlepší podle nich bude divočina. Taková úpadková vize se již několik let předkládá veřejnosti jako „moderní“, zatím na ni však tragicky doplatily šumavské lesy, kterých po kůrovci odumřelo na 25 000 ha. Na tento úpadkový postup doplatily další lesy v Čechách i na Moravě.

Až se po desetiletích ukáže, že se příroda podle konceptu bezzásahovosti nevyvíjí, nebudou již autoři tohoto postupu existovat a nebude je možno vzít k odpovědnosti za zhoršení stavu lesů a s ním souvisejícího poškození přírody, celého životního prostředí, klimatu s vyššími teplotami, se zhoršením půdní úrodnosti a erozí, s výrazně sníženou produkcí dřeva i biomasy. Odumřelé lesy nezadrží vláhu ani sníh, vodní toky ohrozí přívalové srážky a povodně. Zhorší se větrné podmínky, holé plochy bez stromů nebudou brzdit vítr, a ten ohrozí okolní lesy i stavby. Z dřívějších hustých lesů zůstaly jen zbytky jednotlivých stromů, které nebudou účinně filtrovat ovzduší od plynných i tuhých nečistot, nebudou vyrábět kyslík a nebudou ani vázat vzdušný oxid uhličitý ani oxidy dusíku. Bude se nám hůře dýchat.

Mrtvé lesy po kůrovci jsou dnes na celém šumavském hraničním horském hřebenu, od Smrčiny přes Plechý, Trojmezí, Třístoličník, Bučinu, Prameny Vltavy, Černou horu, Mokrůvku, Březník, Blatný vrch až k Poledníku, Ždánidlům, Plesné a Polomu. Jsou poškozeny další tisíce hektarů lesů, které jsou proředěny a otevřeny náporům větru, kůrovci i slunečnímu žáru. Leží tu miliony trouchnivějících stromů, na nichž mohou vyrůst nové stromy snad po 100 letech. Z trouchnivěného dřeva se šíří do zdravých lesů pomocí spór parazitické houby, které způsobují hnilobu dřeva. Bez zásahů nemohou vyrůst žádné buky, jedle ani kleny, protože semenné stromy nejsou.

Ministerstvo životního prostředí si uvědomilo, že naprosto bez zásahů tyto lesy nemohou existovat, a proto již schválilo na 15 drobných výjimek. Na nesprávný postup v našich lesích, přírodě a životnímu prostředí byly ústřední orgány upozorňovány šesti soudními znalci a desítkami zkušených odborníků i vysokými školami, vědci a vědeckými ústavy. Znalci vyčíslili škody v r. 2000 na 5 miliard Kč. Nynější odhad je již 200 miliard Kč. Nemělo by si toho všimnout také ministerstvo financí? Některé kulturní škody však nelze vůbec číselně vyjádřit. Jde o zničení cenných přírodních rezervací, jako byla Plesná, Prameny Vltavy, Modravské slatě nebo Trojmezná, poškozeno bylo šest státem uznaných přírodních památek a rašelinišť a další rezervace v Jeseníkách, Beskydech i na Vysočině.

Teorie bezzásahovosti je pro nynější řídící, správní i kontrolní orgány pohodlná, protože ony nemusí dělat nic, jen z okna svých kanceláří sledovat přírodu a vydávat směrnice. Sucho postihlo nejen Českou republiku, ale škody na lesích u nás jsou 5x až 8x vyšší než v Rakousku a Německu. Ministerstvo zemědělství neřeší choulostivé otázky myslivosti a stavů zvěře, které již po desetiletí ničí nově vysázené kultury a mlaziny jedlí, buků, javorů a dalších listnáčů. Ministerstva neustále odkládají stanovisko k zemědělskému obdělávání půdy a neřeší hrozivý úbytek černozemí s následným dopadem na budoucí úrodnost.

Jak k tomu přijdou naše a příští generace, že mají žít v horší krajině a v horší přírodě bez lesů?

Ing. Ivo Vicena, CSc
lesník a soudní znalec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…