Jednu z hlavních změn v životě způsobilo exponenciální navýšení výpočetních kapacit mikro schémat. Začalo v 70 létech minulého století. Projevilo se v obrovském množství počítačů všech možných verzí a cen s neustále rostoucím výkonem zasahujícím do nejrůznějších oblastí osobního a společenského života. Navýšení výpočetních kapacit, elektronických a jiných počítačů různých typů jsou doprovázeny technologiemi (IT, ICT, UI apod.), které přichází do našich životů v doprovodu zákona Moora. Zákon vyslovil v roce 1965 chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore (1929): počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Jak je vidět z formulace, Moorův zákon není zákonem ve smyslu fyzikálním nebo přírodním. Je předpokladem, teorií a mnoho let platným standardem. Dnes se již dá konstatovat, že cca od roku 2012 se vývoj výrazně zpomaluje. V roce 2015, tj. k 50. výročí svého zákona řekl Moore konsorciu IEEE: asi tuším, že někdy během další dekády platnost Moorova zákona skončí, ale to není překvapivé . Dnes praktikované záměně počtu tranzistorů za výkon a energetickou efektivitu následují jiné a hlavně změna myšlení. Týká se laserových technologií. O nich vědí lidé nesrovnatelně méně, než o komputerech, IT, ICT a UI.

Intenzita světelných impulsů, které mohou produkovat a vysílat lasery roste podle matematického modelu růstu, který se vyjadřuje exponenciální funkcí. Tak je tomu od momentu konstrukce prvního laseru v 60 létech. Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Princip laseru fyzikálně popsal už v roce 1917 Albert Einstein. První laser vznikl v roce 1960. Jeho předchůdcem byl maser. To je zařízení, které pracuje na stejném principu (stimulovaná emise), avšak generuje mikrovlnné záření. První maser sestavil Charles Hard Townes (1915 – 2015), James Power Gordon (1928 – 2013) a Herbert Zeiger (1925 – 2011) v roce 1953. První funkční laser představil na konferenci v Manhattanu v roce 1960 Theodore Harold Maiman (1927 – 2007), zaměstnanec Hughes Aircraft Corporation.

Dnes jsme svědky možnosti koncentrovat energii v neuvěřitelně krátkých časových intervalech: milionovou část (1/1 000 000) miliardové části vteřiny (1/1 000 000 000 sec). Tím jsme vstoupili do světa tzv. extrémního světla. Jedná se o formu světla, která nebyla doposud zjištěna v našem Slunečním systému (soustavě). Protože jsme na začátku nové cesty a revoluce, nepochybně jiné než to byla a je probíhající revoluce IT, ICT, UI, prakticky nevíme, jaký vliv budou mít na člověka revoluce, s ní spojené poznání a možnosti nových laserových technologií. Proto je mimo jiné na místě se ptát: Jaký je hlavní rozdíl mezi IT, ICT, UI apod. a novými laserovými technologiemi? Odpověď je poměrně jednoduchá: IT, ICT, UI a podobné technologie nemohou způsobit pohyb hmoty a člověka, dopravit ho na Měsíc, nebo do Alp, či pohnout městem. Laserová syntéza, to ale vše může.

Protože to může, člověk se pomalu a jistě přibližuje vládnoucí pozici nad přírodou. V tomto smyslu vidím neobhajitelné, nekontrolovatelné a nikde nedefinované riziko pro člověka. To nejenom proto, že například můžeme popsat motýla, ale nemůžeme ho vyrobit. Nebo retrospektivně popisovat covid-19 a jeho působení, ne však předpovědět jeho překvapení. Ale především proto, že princip laseru využívá zákonů kvantové mechaniky a termodynamiky.