Děkuji rovněž České televizi za mistrovské ztvárnění havířovského neštěstí v dvoudílném filmu Dukla 61. Tam tehdy zemřelo při největším poválečném důlním neštěstí 108 havířů. Je faktem, že za vznik požáru mohla lidská chyba, která spustila pás, který jel naprázdno a začal hořet. Ovšem pás byl z hořlavého materiálu, kyslíkové masky horníků byly nekvalitní a k ničemu. A ke všemu důl řídil naprosto nekompetentní „dělnický ředitel“ Ladislav Klimša, který své práci absolutně nerozuměl. A navíc dispečer, který byl upozorněn se bál přerušit těžbu, protože to mohla být jen nějaká hloupost, a jak by on pak vypadal? Plán se přece soudruzi musí plnit a ještě lépe překračovat.

A kvůli plánu se na bezpečnost práce v dolech za socialismu moc nehledělo, těžba uhlí především, a s lidmi si nebudeme dělat starosti. A proto bylo běžné, že se falšovaly hlášení o hodnotách důlních plynů v chodbách. Pamatuji si, jak v polovině osmdesátých let došlo k důlnímu neštěstí na Karvinsku a já byl na vojně náhodou s klukem z Karvinska. A ten k tomu řekl: „Zk....ní záchranáři, věděli, že tam dole je metan, a přesto tam pustili tam lidi. Mně tam zůstalo pět kamarádů.“