Úvod

Ve středu jsem se zúčastnil komorní konference ve Vlasteneckém sále Karolina UK nazvané Evropská unie a Svatý stolec. Konference se konala v kontextu 75. výročí Schumanovy deklarace, o které jsem krátce psal v nedávném příspěvku nazvaném Setkání v Brně a v Moskvě (https://institutcl.cz). V dnešním příspěvku se zmiňuji o konferenci kvůli referentům, kteří nezklamali, kvůli zajímavému a aktuálnímu obsahu hlavních referátů, vyžadujících kontextové myšlení a znalosti, a v neposlední řadě i kvůli stanovisku prezidenta Pavla pro Ústavní soud ve věci žádostí senátorů o přezkum smlouvy mezi Vatikánem a Českou republikou. Stanovisko prezidenta totiž indikuje, že smlouva může přispět k privilegovanému postavení katolické církve, a že smlouva není v souladu s ústavním pořádkem. Stanovisko samotné, aktuální dění ve světě a historie jako taková, Vatikánu a státu ČR specificky, indikují potřebu nabídnout veřejnosti něco málo a srozumitelného k zamyšlení na téma názvu článku. 

Věřím, že sborník konference bude brzo hotov a že bude k dispozici především politikům zítřka. Proč? Velvyslanec EU při Svatém stolci Martin Selmayr a velvyslanec ČR při Svatém stolci Pavel Svoboda hovořili mimo jiné o hlavních obrysech vztahů EU a Svatého stolce, o vztahu k Vatikánu-Městu a v případě velvyslance EU Martina Selmayra v souvislosti s posledním loučením s papežem krátce i o Číně a Tchaj-wanu. Jinými slovy: O dlouhodobé strategii, neexistujících diplomatických vztazích Vatikánu s Čínou, které byly přerušeny v roce 1951, založení Čínského sdružení vlasteneckých katolíků v roce 1957, které autoritu papeže odmítalo, a existujících diplomatických vztazích Vatikánu pouze s Tchaj-wanem, které podléhají dění ve světě a ve Vatikánu.

Pro doplnění a v kontextu stanoviska prezidenta ČR je autor přesvědčen, že existuje potřeba seznámit se také s následky prodloužení platnosti dohody o společném jmenování biskupů, která byla poprvé uzavřena v roce 2018 mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou.