Jana Maříková: Sněmovna odmítla projednat tureckou genocidu Kurdů v Afrinu

21.03.2018 13:10

Komunisté a sociální demokraté zapomněli na své předky, kteří umírali v odboji proti Hitlerovi. "Bojí se ve Sněmovně odsoudit genocidu Kurdů, kterou provádí turecká armáda a džihádisté v Afrinu", upozorňuje překladatelka a publicistka Jana Maříková. Vládnímu hnutí ANO pomohli zamítnou návrh na vyjádření nesouhlasu s tureckou agresí.

Jana Maříková: Sněmovna odmítla projednat tureckou genocidu Kurdů v Afrinu
Foto: Facebook Markéty Kutilové
Popisek: Uprchlíci utíkají ze syrského Afrínu

Kolem turecké agrese do kurdské provincie Afrín, nacházející se na severu Sýrie, se dějí neuvěřitelné věci. Způsob, jakým Západ i Východ mlčí k masakrům Kurdů páchaných Tureckou armádou a džihádisty, připomíná předehry k 2. světové válce. Občanskou válku ve Španělsku, Anschluss Rakouska, Mnichovskou zradu, v jejímž důsledku muselo Českolovensko odstoupit nacistům pohraničí. A nakonec Protektorát.

Člověk by čekal, že v zemi s touto historií budou politici citliví vůči rozpínavým agresorům. Zvlášť když jde o diktátora, který se netají obdivem k nacistickému Führerovi Adolfu Hitlerovi. A který novou verzi turecké ústavy opsal podle stavu v době, kdy Hitler uchopil diktátorské pravomoci.

Mlčení ministra zahraničních věcí - herce Martina Stropnického - až zase tolik nepřekvapuje. Už z minulosti jsme si zvykli, že když mu nikdo nenapíše part, tak mlčí. Není prvním ani posledním českým ministrem zahraničních věcí, který neví, kdy už mlčet nemá. Minimálně od našeho vstupu do NATO a EU se naše vlády chovají, jako by ČR žádnou zahraniční politiku neměla. Český ministr je něco jako tlumočník názorů Bruselu do češtiny. V souvislosti s tureckou invazí do Afrínu a mlčením českého ministerstva zahraničí jsem si opakovaně vzpomněla na staré pořekadlo novinářů z dob socialistického Československa: "dočkej času jako ČeTKa TASSu". Tehdy se také s nějakým stanoviskem čekalo až na to, co řeknou soudruzi z Moskvy.

Politici však vždy dokáží znovu překvapit. V úterý 20. března navrhl poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) aby se k situaci v Afrínu vyjádřila za ČR Sněmovna. Navrhl na program probíhající schůze zařadit bod "Pozice vlády k situaci v syrském Afrínu". Za ČR navenek oficiálně vystupuje vláda. Sněmovná má však pravomoc ji v tomto směru kontrolovat. A případně i korigovat. Poslanec Čižinský upozornil, že "v syrském Afrínu a v okolí při operaci turecké armády umírají civilisté a tisíce jich jsou ohroženy". Jménem klubu lidovců chtěl vědět co dělá vláda, aby těmto lidem pomohla. "Turecko je naším spojencem a domnívám se, že bychom měli vyslat signál, že nám ta situace není lhostejná.", řekl poslanec. Navrhl mimořádný bod zařadit na středu odpoledne.

Jeho návrh však byl zamítnut. Proti se postavilo nejen celé vládní hnutí ANO, celý poslanecký klub SPD Tomia Okamury, ale překvapivě kromě Jaroslava Foldyny všichni přítomní sociální demokraté a komunisté. Návrh podpořili kromě lidovců Piráti, ODS, TOP 09 a Starostové. K zařazení na program to však nestačilo. Takže ČR bude nadále oficiálně ostudně mlčet k bombardování nemocnic, popravám spoutaných civilistů uřezáváním hlav, páchaných džihádisty najatými tureckou armádou, a ke genocidnímu způsbu vedení války.

Zvláště u sociálních demokratů a komunistů, jejichž předkové umírali v oboji proti nacistům nebo v koncentračních táborech je tento postoj překvapivý. Asi už zapomněli vlastní dějiny a kořeny. A nevidí diktátora, který nám postupně sílí těsně za hranicemi Evropy. Nebo ho vidět nechtějí. Zřejmě si podobně jako v roce 1938 britský premiér Neville Chamberlain a francouzský socialistický premiér Eduard Daladier chtějí ještě v klidu "dožít" svých posledních pár let slávy.

Bez potíží, které by mohly vzniknout tím, že by se zastali "nějakého malého národa kdesi daleko". Pro party kolem Vojtěcha Filipa (KSČM) a Jana Hamáčka (ČSSD) je tohle volební období možná poslední. K čemu jsou ostatně strany, které se tváří jako levicové, když se neumí postavit ani k válečným zločinům, které provádí druhá největší armáda NATO. Asi budou muset odejít do historie stejně jako Daladier a Chamberlain.

Velkým zklamáním je i postoj SPD. Jeho předseda Tomio Okamura se vždy rád prezentuje jako velký odpůrce islámu a migrace. V tomto případě však svým hlasováním vyjádřil sympatie nejen k džihádistům, ale i k tureckému prezidentu Erdoganovi, který sám sebe pasuje do role nového chalífy. Neboli duchovního vůdce muslimů. Erdogan je předsedou islamistické strany Spravedlnosti a pokroku. A mnoha projevech se natají touhou obnovení velké Osmanské říše. Je také jedním z podněcovatlů mohutné migrační vlny v roce 2015 - a nové vlny, která právě vzniká. Erdogan potřebuje uprchlíky, aby mohl kasírovat Evropu za to, že je k nám nepustí, a Okamura je potřebuje, protože jinak, jak se ukázalo, nemá co říct a mohlo by se časem ukázat, že ho nikdo nepotřebuje.

Odkaz na hlasování po jménech ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…