Naše školství patřilo do r. 1989 k těm kvalitním, záviděl nám ho celý svět, české a slovenské školy opouštěli všestranně vzdělaní lidé, společensky uplatnitelní a s vysokým tvůrčím, novátorským i badatelským potenciálem, což se promítalo do výsledků národního hospodářství, které se od 50. let stabilně umísťovalo v první desítce NEJROZVINUTĚJŠÍCH zemí světa. Zcela unikátní pak byl široký záběr našeho průmyslu i zemědělství. Traduje se, že v průmyslu jsme vyráběli co do různorodosti nejvíc výrobků na světě (od špendlíků či sirek přes parní lokomotivy až po jaderné reaktory, a to nedělali ani v SSSR, natož v USA) a potravinově jsme byli zcela soběstační (pěstovali jsme takřka všechno až na banány a pomeranče). 

Po r. 1989 byl pod hesly „Od centralismu k demokratické pluralitě vzdělávání“ opuštěn koncept jednotného základního školství, tedy vzdělávání všech žáků podle jednotných osnov a učebních programů a nastoupila éra „plurality“ ve školství. Ředitelům škol i učitelům spadlo z nebe ze dne na den víc svobody, než možná očekávali a chtěli, a výsledek se dostavil. Sice ne záhy, ale zato zákonitě. 

Cca 50% dětí z našich škol DNES vychází částečně či zcela negramotných v jednom, nebo i ve více předmětech! 

Podle Výroční zprávy České školní inspekce 2022/23 (ZDE) minimální nebo nedostatečnou úroveň znalostí v jednotlivých ročnících základních škol vykazuje:
– U čtenářské gramotnosti v 5. ročníku 55 % žáků;
– U čtenářské gramotnosti v 9. ročníku 46 % žáků;
– V dějepise – 9. ročník 57 % žáků;
– Ve fyzice – 9. ročník 54 % žáků;
– V chemii – 9. ročník 64 % žáků;
– V přírodopise – 9. ročník 55 % žáků;
– V zeměpise – 9. ročník 50 % žáků;

A jak jsou na tom žáci s matematikou? To buď nikdo nezkoumal nebo výsledky tutlá. Anebo počítat už umět nemusíme, protože jsme vyzbrojeni těmi skvělými kalkulačkami, mobily či počítači?!