Jaroslav Kopista: Ohlédnutí za posledními relativně klidnými žněmi 2019

13.08.2019 21:58

Nadpis pro jednoho přijatelný pro druhého naprosto provokující. U nás jsme sklidili vše 27. července, tedy v době naprostého sucha a bez asistence hraboše polního (zatím). Proto klidné - pro nás - řečeno s určitou nadsázkou a poněkud sobecky. Jinde sklizeň vázne díky přeháňkám v posledních dvou týdnech. Taky je to znát na množství sklizených hektarů obilovin a řepky. Letos k 12.8. 2019 zbývá sklidit 264.891 ha obilovin a 9.519 ha řepky. Vloni k datu 13.8. to bylo 15.487 ha obilovin a řepka již byla sklizená.

Jaroslav Kopista: Ohlédnutí za posledními relativně klidnými žněmi 2019
Foto: pixabay.com
Popisek: Zemědělství - ilustrační foto

Nechtěl bych být v kůži zemědělců z Moravy, které o velmi podstatnou část úrody připravily kalamitně přemnožení hraboši polní. Jsou zaznamenány i 0,2 tunové výnosy u pšenice ozimé, přičemž dosavadní celorepublikový výnos pšenice ozimé je na úrovni 5,82 tuny z hektaru. Toto je naprostá katastrofa pro pěstitele v postižených oblastech. V napadených podnicích je na místě oprávněná obava, že se tento škůdce přesune – pokud už tam není - do cukrovky a kukuřice, případně do brambor. Kolonie přemnožených hrabošů napadnou nově zasetá pole ozimů.

Podle dosavadního přístupu zainteresovaných různých znalců a aktivistů jsem nabyl dojmu, že se nic moc neděje a v podstatě ti hloupí zemědělci si ani nic jiného nezaslouží, protože to dělat neumí. Je stále omílaná hluboká oba. To je dobrý nápad pod jařiny, ale pod všechny ozimy bych zvažoval maximálně střední orbu nebo prokypření podle konkrétních podmínek. Ono se totiž může stát, že zaseté vzcházející ozimy, tj. řepka a obiloviny se nepotkají se vzlínající vodou pokud v ornici jaká bude. Je totiž pořád už pátým rokem sucho. A když včas nezaprší, tak je krásná zaorávka a jen další náklady navíc.

Znám příklad podniku, který třikrát (1x na podzim, 2x během jarní vegetace) aplikoval Stutox II do děr. Měl na to sjednanou brigádu. Chodilo se vždy v rojnici na cca 550 ha pšenice. Celá akce přišla na 470 tis. Kč plus práce. A výsledek? Hraboš vyhrál. Muselo se zaorat 25 ha v květnu, na poli nic nebylo. Průměrný výnos pšenice spadl o 3 tuny z hektaru proti normálním letům a sklízela se i pole s „exkluzivním“ výnosem 0,4 tuny. Podnik zatím odhaduje škody v tržbách min. ve výši 25% proti uvažovaným normálním výnosům.

V této extrémní situaci musí zasažené podniky zaset greeningové strniskové směsky, pokud to mají v žádosti o dotace. Naservírují tedy hrabošům další exkluzivní potravu a množení bude moci nerušeně pokračovat dál. A bude se, se Stutoxem, běhat pořád a pořád, když to lidí a podniky vydrží fyzicky a finančně.

Ve Wikipedii si můžeme o hraboši polním přečíst toto:

Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů. Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí). Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. Dožívá se dvou let.

Z předneseného je patrné, že se jedná o velmi expandujícího škůdce kulturních plodin. Pokud se k němu bude přistupovat s naznačenou málo účinnou formou aplikace Stutoxu, nedojde k jeho razantnímu omezení pod hospodářsky únosnou hladinu výskytu v osevu plodin. Žádný podnik nevysvětlí bance, že musí čekat na patřičný rozvoj predátorů, kteří omezí výskyt hospodářsky nepřijatelného hlodavce, aby mohl konečně začít plnit svoje závazky, které u ní má. Podobně finanční úřad nebude mít pochopení pro neplacení daní – např. z nemovitostí, tedy z nic nerodících, hrabošem zničených, polí.

Myslím, že se tady pohybujeme na hraně mezi existenčními hospodářskými potřebami každého zemědělského podniku – ať malého, či velkého – a v mnoha případech hysterické názorové křeče, která neodpovídá možnému riziku. Stačí si vzpomenout na kauzu kůrovec a můžeme si všichni blahopřát, jak se nám ta „diverzita“ v krajině rozvíjí.

Málo účinné zásahy proti hraboši polnímu na Moravě způsobí, že se v dohledné době dostane i na zbytek republiky a to pak bude teprve ten správný tanec.

Upozornění pro všechny odborníky se silnými jedině správnými názory na zemědělství – toto není nářek nad rozlitým mlékem, toto je docela vážné varování před vznikající společenskou paranoiou.

Jaroslav Kopista
soukromý zemědělec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…