Nechtěl bych být v kůži zemědělců z Moravy, které o velmi podstatnou část úrody připravily kalamitně přemnožení hraboši polní. Jsou zaznamenány i 0,2 tunové výnosy u pšenice ozimé, přičemž dosavadní celorepublikový výnos pšenice ozimé je na úrovni 5,82 tuny z hektaru. Toto je naprostá katastrofa pro pěstitele v postižených oblastech. V napadených podnicích je na místě oprávněná obava, že se tento škůdce přesune – pokud už tam není - do cukrovky a kukuřice, případně do brambor. Kolonie přemnožených hrabošů napadnou nově zasetá pole ozimů.

Podle dosavadního přístupu zainteresovaných různých znalců a aktivistů jsem nabyl dojmu, že se nic moc neděje a v podstatě ti hloupí zemědělci si ani nic jiného nezaslouží, protože to dělat neumí. Je stále omílaná hluboká oba. To je dobrý nápad pod jařiny, ale pod všechny ozimy bych zvažoval maximálně střední orbu nebo prokypření podle konkrétních podmínek. Ono se totiž může stát, že zaseté vzcházející ozimy, tj. řepka a obiloviny se nepotkají se vzlínající vodou pokud v ornici jaká bude. Je totiž pořád už pátým rokem sucho. A když včas nezaprší, tak je krásná zaorávka a jen další náklady navíc.

Znám příklad podniku, který třikrát (1x na podzim, 2x během jarní vegetace) aplikoval Stutox II do děr. Měl na to sjednanou brigádu. Chodilo se vždy v rojnici na cca 550 ha pšenice. Celá akce přišla na 470 tis. Kč plus práce. A výsledek? Hraboš vyhrál. Muselo se zaorat 25 ha v květnu, na poli nic nebylo. Průměrný výnos pšenice spadl o 3 tuny z hektaru proti normálním letům a sklízela se i pole s „exkluzivním“ výnosem 0,4 tuny. Podnik zatím odhaduje škody v tržbách min. ve výši 25% proti uvažovaným normálním výnosům.

V této extrémní situaci musí zasažené podniky zaset greeningové strniskové směsky, pokud to mají v žádosti o dotace. Naservírují tedy hrabošům další exkluzivní potravu a množení bude moci nerušeně pokračovat dál. A bude se, se Stutoxem, běhat pořád a pořád, když to lidí a podniky vydrží fyzicky a finančně.