Prý proto, že cituji: „Většina přispěvatelů je proti pomoci, ale sociální demokracie je strana, která stojí na nějakých principech solidarity a nemůže ty principy opustit,“ uvedl doslova pan Hamáček. Takže ČSSD, která v posledních volbách totálně propadla, strana, která živoří a doslova bojuje o přežití, která ne zrovna zcela standardními procedurami se dostala do vlády, si prostřednictvím svého předsedy pana Hamáčka činí nárok a právo rozhodovat o uznání či neuznání názoru a postojů „většiny přispěvatelů (občanů ČR)“ o tom, zda má nebo nemá Česká republika přijmout 50 syrských „sirotků“! Verdikt : měla by přijmout!

Pan Hamáček je, jak výše uvedeno, prvním místopředsedou vlády, ministrem vnitra, ale také sice prozatímním, nicméně přesto ministrem zahraničních věcí. Zdá se, že však jen „jako“, protože jako správný ministr zahraničí (ke kterému má set sakramentsky daleko), ale i jako místopředseda vlády by měl či mohl vědět, resp. znát stanovisko a názor syrské strany na tendence Česka na osvojování si sirotků, občanů Sýrie. A pokud to nevěděl či neví, pak si jej měl ověřit, neboť je veřejně známo, že velvyslanec Syrské republiky v ČR se dostatečně věcně a důrazně vyjádřil k záměrům či snahám Česka ve věci přijetí 50 syrských sirotků. Vyjádření velvyslance Syrské republiky tlumočil i místopředseda Sněmovny, předseda SPD T. Okamura, který jasně definoval a zdůraznil oficiální vyjádření velvyslance Syrské republiky ve kterém mj. uvedl, že v sociálním životě má Sýrie celkem dost dobře fungující mechanismus péče o své sirotky. Syrský velvyslanec rovněž sdělil, že by bylo rozhodně lepší, kdyby naši politici vytvářeli podmínky a prostředí, které by umožnilo sirotkům a uprchlíkům vrátit se zpátky do Sýrie, kde je pro ně daleko lepší životní prostředí a ve svém písemném stanovisku rovněž zdůraznil, že syrský zákon neumožňuje adopci (resp. zavlečení) syrských sirotků do zahraničí a uvádí, že jediná správná cesta a pomoc je přímo na území Sýrie a dodal, že syrští sirotci nejsou na prodej.