Osobnostmi prezidenta a premiéra počínaje, prkny jeho Divadla Na Jezerce, „Burešem“ úmyslně postižené koronavirem, konče. Jinými slovy, pan principál Hrušínský si jak se říká „nevidí do huby“, žvaní totální nesmysly zřejmě s blahým pocitem pražskokavárníka a pravdoláskaře, jak to dává režimu, resp. vládě a politikům, „sežrat“.

Panu Janu Hrušínskému jsou „demokratický“ kabát (nebo sako) zřejmě malé, spíše nevyhovující a tak spílá výrobci textilu, že mu kabát (nebo sako) z jejich materiálu nesedí, prostě, že se v tom necítí a že má jinou představu o tom, jaký by ten kabát, měl asi vypadat. Nenechá si přece vnucovat něco, co není podle jeho představ košér, nebo s čím zásadně nesouhlasí. Domnívá se, že jako správný havloidní demokrat má přece právo říct svůj názor, případně kritizovat. Jenže on místo slušné kritiky lidi, v to počítaje i prezidenta a premiéra, úmyslně, naprosto nekorektně osočuje, uráží a pomlouvá a neuznává jejich počiny. Říká se, že „drzé čelo lepší poplužního dvora“, ovšem čeho je moc, toho je příliš! Stejně tak však platí, že „Příliš slavné jméno je těžké břímě pro každého“! Někdo toho umí využít, (jako J.H.), jinému může být jméno i na obtíž! Vím, o čem mluvím!