K porovnání „kvality života“ byly použity data z oblasti zdraví a životního prostředí, materiálního zabezpečení a vzdělání a rovněž z oblasti vztahů a služeb. Tento Index porovnává veřejně dostupná data v oblasti zdraví, materiálních podmínek a vztahů mezi lidmi ve všech 206 českých obcích s rozšířenou působností. Zahrnuje celkem 29 ukazatelů vyjadřujících úroveň životního prostředí, dostupnosti zdravotní péče, práce, bydlení, vzdělání či dostatečnost služeb. V přehledu pak jsou u jednotlivých obcí a měst uvedeny kritéria pro vyhodnocení konečného výsledku a pořadí „kvality života:
- zdraví a životní prostředí
- materiální zabezpečení (práce, bydlení) a vzdělání
- služby a vztahy (například existence místních spolků)
Pokud budeme vycházet z uvedeného přehledu umístění jednotlivých měst a obcí s rozšířenou působností, naskýtá se otázka, z jakého celkového indexu bylo stanoveno pořadí. Přehled uvádí tři kritéria u kterých je klasifikována bonita úrovně ukazatelů od 0 do 10 bodů. To by mělo znamenat, že výsledné číslo (body) je průměr hodnoty bodů tří hodnocených ukazatelů. Mělo, leč tak tomu není. Zde je názorný příklad:
1. místo v kvalitě života Říčany:
Jak je z tabulky patrné, kvalita života občanů v obci Říčany je ohodnocena indexem 10 bodů., avšak při sčítání bodů 3 ukazatelů je jejich celkový součet 25,1 bodu. Pokud tento součet podělíme s výsledky 3 hodnocených ukazatelů, vyjde nám průměr 8,366, nikoli 10! Z čeho tedy byl vypočten, resp. stanoven výsledek rovných 10 bodů?
Dal jsem si práci a vyhodnotil jsem pořadí první dvacítky měst a obcí způsobem, že jsem sečetl tři hodnocená kritéria a jejich celkovou hodnotu jsem dělil 3, což by měl být reálný výsledek pro stanovení „kvality života“ v daném městě či obci. Pro snadnější pochopení uvádím (jako příklad) můj způsob výpočtu:
a) Zdraví a životní prostředí např. 7,5 bodu
b) Materiální zabezpečení a vzdělání např. 5,5 bodu
c) Vztahy a služby např. 2,5 bodu
Celkem 15,5 bodu : 3 = 5,166 bodu
Zde jsou výsledky podle mého výpočtu
(za použití hodnot 3 sledovaných kritérií, vypracovaných autory analýzy, viz přehled v odkazu):
Z porovnání původního výpočtu autorů a přepočítaného výsledku vyplývá, že se v uvedených městech a obcích snížila konečná bodová hodnota „kvality života“! Ve srovnání s výpočty hodnoty podle autorů analýzy způsobené nepřesnosti poškozují města a obce v jejich umístění. Z 20 obcí a měst (vyhodnocených mým, mohu říct správnějším a spravedlivějším způsobem), pokud ovšem i hodnocení v každé ze tří kritérií bylo správné je patrné, že celá polovina 10 měst a obcí z 20, bylo sice ne až tak zásadně, nicméně přece jen v konečném umístění co do pořadí v ČR poškozeno. Otázka tedy je, jaký je či bude stav v pořadí po eventuálním přepočítání výsledků způsobem, jak jsem naznačil.
Nechápu, jak a z čeho autoři vycházeli při stanovení konečného počtu bodů, které určovaly pořadí v umístění ze všech bodovaných 206 obcí a měst. Jedno je však naprosto jasné a sice, že autory uvedené konečné bodové ohodnocení pro stanovení „kvality života“ rozhodně neodpovídá průměru hodnot hodnocených kritérii. Také není zřejmé, jak bylo jimi určeno pořadí při shodně či rovnosti bodů, viz např. u pořadí 12 až 15, resp. 16 až 20 a pod. Nebylo by proto od věci, kdyby autoři způsob výpočtu objasnili, případně uvedli věc na správnou míru. Že by se také měli poškozeným obcím a městům omluvit, je snad samozřejmostí.
Analýzu najdete ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
