Z té plejády různých pravicových, liberálních a pražskokavárenských kandidátů, kteří se řadí pomalu do pelotonu příští prezidentské volby, má jedině ona jakýsi predikát na to, být českým Catanim. Tedy, neohroženou bojovnicí proti zločinu ať to stojí, co to stojí.

Jak je zřejmé, zejména díky vedení České televize má prakticky kdykoliv přístup do tohoto média. Je otázkou, zda je vhodné, aby si představitel státní správy vyměňoval své názory s nadřízeným ministrem spravedlnosti na televizní obrazovce. Podobným nešvarem ostatně trpí také předseda Ústavního soudu Rychetský. Nevšiml jsem si, že by například ve vyspělých západních demokraciích vystupovali předsedové nejvyšších soudních institucí, srovnatelných s českým Ústavním soudem, veřejně tak, jako to činí Rychetský. Myslím, že na to správně nedávno upozornil také prezident Zeman.

Předseda Rychetský také již zřejmě zapomněl na svůj někdejší slib, učiněný před začátkem druhého funkčního období, že v průběhu devíti let tohoto období pomůže vyhledat svého nástupce a odejde do důchodu. Teď chce sloužit až do roztrhání těla, i když popravdě je dnes spíše mediální hvězdou, než výkonným údem Ústavního soudu. Měl by udělat vše pro to, aby se Ústavní soud již do budoucna vyznačoval snížením délky čekání na svá rozhodnutí.