Jiří Paroubek: Brexit – never ending story

23.03.2019 11:34

Britská politická elita již po několikáté v historii fatálně selhala.

Jiří Paroubek: Brexit – never ending story
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Minulý týden jsme si připomínali 15. březen 1939 a také selhání Britů a Francouzů, respektive jejich premiérů, v září roku 1938 v Mnichově. Tehdy Chamberlain a Daladier vydali Hitlerovi na milost a nemilost pevnost zvanou Československo. Obsazení naší země německou okupační armádou v březnu 1939 bylo jen logickým vyústěním Mnichova. Politikou appeasementu Britové otevřeli cestu Hitlerovi do Evropy a ubezpečili ho, že západní demokracie prostě nejsou schopné efektivního odporu vůči jeho agresivní politice. To vyústilo ve strašlivou porážku Francie v červnu 1940. Vyplynulo z toho také to, že Hitler prakticky ovládl, s výjimkou izolované Velké Británie, celou západní a střední Evropu.

Mohli bychom se vrátit také k selhání britské politické elity těsně před I. světovou válkou. Tehdy to byla právě Velká Británie, která mohla mírnit obě strany konfliktu, zejména Německo, ale také svého spojence Francii. Výsledkem I. světové války bylo nezměrné utrpení civilního obyvatelstva, desetimilionové počty padlých, vlastně vybití velké části mladých Britů, Francouzů, Němců a dalších. A také sociální revoluce v Rusku...

Britská politická scéna je v současnosti tragicky rozdělena. Ve svých názorech je rozdělena zejména vládní konzervativní strana, jejíž část chce tzv. tvrdý Brexit, tedy odchod Británie z EU bez jakékoli dohody. To by sice Britům na jedné straně ušetřilo peníze, které budou jinak platit do unijního rozpočtu, podobně jako Švýcaři či Norové, za přístup na trh zemí EU. Na druhé straně by je to připravilo nejen o volný pohyb osob se zeměmi EU (toho zřejmě neželí, protože třeba sestry do nemocnic si přece můžou opatřit levněji v Bangladéši či v Indii), ale také o bezcelní zónu. Přitom je potřeba vědět, že struktura britského obchodu se od roku 1975, kdy Británie vstoupila do Evropského společenství dosud, diametrálně změnila. Dnes nejméně tři čtvrtiny britského zahraničního obchodu jsou právě se zeměmi EU. Do poloviny 70. let byl mnohem větší podíl než nyní britského obchodu se zeměmi Britskeho společenství národů. Nyní je všechno jinak. Druhou část poslanců britských toryů tvoří ti, kteří jsou ochotni souhlasit s dohodou uzavřenou s EU. Část z nich si ovšem myslí, že by se EU dala dotlačit ještě k nějaké pro Británii výhodnější dohodě. A malá část konzervativních poslanců se domnívá, že by bylo nejlépe zůstat v EU.

Britští labouristé hrají složitou hru. Nechtějí ztratit své voliče. 80% členů Labour Party je proevropských, ale zhruba 40% jejích voličů je pro Brexit. To je složitá situace. Najít rozumnou cestu mezi těmito krajními polohami a neztratit přitom voliče. Labouristé před pár týdny navrhli v Dolní sněmovně opakování referenda. To sněmovna odmítla. Takže obě velké politické strany v Británii jsou ve velmi složité situaci, ze které vybřednout bez politických ztrát se zřejmě nedá. Britská premiérka požádala Evropskou unii o prodloužení termínu odchodu o dva měsíce. Evropští lídři, kteří se dnes scházejí v Bruselu, by jí měli dát jasně najevo, že je to konečný termín a že nemůže politickou krizi vzniklou neschopností a sobectvím britské politické elity, přenášet ještě dále do Evropy. Pokud se britští poslanci nevzpamatují a neodhlasují alespoň dohodu, kterou premiérka připravila s vyjednavači EU, je potřeba je nechat povařit ve vlastní šťávě. Jsou pro svojí hloupostí toxičtí pro celou Evropu. Británie prostě má své zájmy, vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude. A pokud se část politické elity, zejména v konzervativní straně, domnívá, že je Británie stále ještě první světovou mocností z doby královny Viktorie, tak je ponechme v jejich halucinacích.

Pravdu má francouzský prezident Macron, že krizi je potřeba rázně ukončit a věnovat se vlastním problémům unie. A Britové ať se věnují svému. To, že případný tvrdý Brexit poškodí Británii, ale i státy EU za kanálem La Manche, je věc, kterou je potřeba již přijmout jako fakt. Pozoruhodná je jedna aktivita občanské veřejnosti v Británii. Za tři dny získala petice proti odchodu Británie z EU již tři miliony podpisů. Britská Dolní sněmovna se tedy s ní, s jejím obsahem, musí zabývat. Ale není možné čekat nějaké zázraky. Toryové se nevymaní ze svých chyb a budou hlasovat proti opakování referenda.

Když se podívám na vývoj na finančních trzích, musím konstatovat, že Brexit je vnímán jako jeden z faktorů, které zvyšují jejich nejistotu. Je to smutné. A proto je potřeba tuhle krizi vzniklou z neumětelství britských politiků rychle ukončit. A to tak, aby dopadla co nejméně na bedra obyčejných občanů států EU, včetně Čechů.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…