To, že si za mnohé vlastní problémy můžeme sami, je jiná věc. Ale tu „generální linii“ české zahraniční politiky v posledních třech letech nám narýsovali naši spojenci z Bruselu a Washingtonu. A jaký byl výsledek? V letech 2022 a 2023 došlo v souhrnu k inflačnímu růstu kolem třiceti procent. Ukázala se, podle mého názoru, největší slabina české ekonomiky a tou je její oligopolní charakter.

Energetické společnosti, obchodní řetězce, banky (mám na mysli především ty vlastněné zahraničními vlastníky), telekomunikační firmy, ale třeba také letecké společnosti, anebo obecně dopravci, využily situace totální pasivity vlády a antimonopolního úřadu a udělaly si v naší ekonomice cenové Eldorádo. A ani to jim nestačilo, ještě si stanovily obchodní podmínky, které vyhovují jenom jim. A na klienty či spotřebitele tito velcí draci a predátoři trhu zvysoka kašlou. Jejich zájem je jenom maximalizace zisku, což se jim také maximálně daří. Banky dosahují neuvěřitelných meziročních nárůstů výnosů a růstu meziroční tvorby zisku. A totéž platí pro energetické společnosti a vlastně všechny ostatní z ranku oligopolů.

A všichni ostatní, mimo oligopoly, se musí setsakra snažit, neboť musí akceptovat stanovené vysoké monopolní ceny a musí se jim přizpůsobit. Přitom se jedná o většinu populace včetně malých a středních firem.

Českou vládu ani nenapadlo, že by do tohoto Eldoráda podnikatelských velkopredátorů zasáhla. A tak lidé jezdí nakupovat do sousedního Polska, Německa či Rakouska, kde jsou mnohem nižší ceny základních potravin. S vysokými cenami energií si velká část populace poradila tím, že prostě doma nosí více svetrů, anebo si např. přitápí doma dřevem apod.

Jedním z významných oligopolů je také výstavba bytových domů. Zdrcující část výstavby bytů ovládají velcí developeři, stanovující monopolně vysoké ceny bytů, které už v některých lokalitách Prahy dosahují úrovně kolem 200 tisíc korun za metr čtvereční. (Zaznamenal jsem takovou nabídku u bytového domu, který stojí ani ne sto metrů od mého domu ve Velké Chuchli). Ceny 150 tisíc za m2 bytové plochy u nových bytů jsou v Praze a Brně vcelku obvyklé. A vláda se nesnaží zmírňovat tento debakl trhu s byty (nic jiného to není), když vlastně neexistují cenově dosažitelné byty pro střední třídu a dostatečná nabídka bydlení ke koupi či k nájmu. Stát pro obce nevytvořil žádný legislativní nástroj, podle kterého by mohly stavět komunální nájemní byty způsobem obvyklým v celé západní Evropě. Bytová krize tak díky nestoudnému oligopolnímu chování velkých developerů je již dnes prakticky neudržitelná. Je to také jeden z faktorů, který způsobuje pokles porodnosti.