Před 28. říjnem jsem napsal dva články, kde jsem se v naprosté pohodě postavil proti nebezpečí, že o uplynulém víkendu vypukne majdan či cosi podobného na způsob barevné revoluce jako v Kyjevě či při arabském jaru…

Staromák byl pravda zaplněn asi jako 25. února 1948, ale změna režimu nebyla na pořadu dne…

Jenomže s jídlem roste chuť.

Po celé dějiny Československa od roku 1918 v různé intenzitě bublalo klerikální a často též klerofašistické hnutí. Prakticky vždy šířilo nenávist, mimochodem vždy proti Hradu, ať již tam sídlil Masaryk, Beneš, Klaus či dnes  Zeman  a také vždy proti našemu spojenectví  a přátelství proti dříve Sovětskému svazu a dnes Rusku. Ne, neprovokuji: Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1996, přijatá za času prezidenta Havla, stále platí. Že minimálně jejího ducha jasně naši představitelé porušují, je nepochybné.