A ona to není jen politická žumpa, ale i kulturní či mediální. Připočtěme k tomu vnější tlaky, kdy není nic nelogického v tom, že se v současném napětí v Polsku, Maďarsku, na Slovensku i u nás vidí rukopis největšího sponzora barevných násilných převratů od roku 1989 židovského miliardáře Soroze, který nebude uspokojen, dokud Putin nebude svržen, Evropa nebude centralizovaná pod jednotným vedením Merkelové a Macrona a tvořena mixem migrantů a zmenšujícím se počtem evropských domorodců.

Soroz má tuhý kořínek a nikdy nespí. Dokud bude moci, bude svět převracet dle svých šílených představ. A nepodceňujme ho. Jen u nás kolik má podchyceno příslušníků politických, mediálních či kulturních elit

Tak jako v USA poražení clintonovci s pomocí lživých a manipulativních médií útočí brutálně na Trumpa nejen tehdy, kdy si to zaslouží, ale i tehdy, kdy evidentně – jako například v ekonomice – se mu daří, tak u nás antibabišovci a antizemanovci budou stupňovat pouliční aktivity až na hranu možného převratu.

Jestliže rozumný člověk musí Babišovu vládu pochválit za zmíněné sociální trendy jeho politiky, nelze popřít jeden jeho problém. Sám neví, zda s někým vládnout a neumí ani odlišit mezi ODS či SPD a KSČM. Pouze urychlené ustavení vlády by situaci mohlo zčásti zklidnit, ale toho není schopen, i když by mohl.

Problém je ovšem i v tom, že Babiš neví, na koho má dát, zda na část pravicových a havlistických funkcionářů typu Vokřála, Stropnického či Pelikána, kteří ho tlačí ke spolupráci s pravicí, která Babiše ovšem  v žádném případě nevezme.