Síly, které v Evropě sázely na porážku Ruska a snaží se Trumpovo úsilí o mír zmařit, dnes k tomu používají především morální argumenty. Tím hlavním je paralela s třicátými léty XX. století, appeasement, Mnichov a Hitler, tvrzení o nezměnitelnosti hranic v Evropě silou atd.

Současná jednání ale nejsou appeasement 30. let - válka už dávno vypukla, statisíce mužů již zahynuly, Ukrajina ztratila milióny obyvatel a utrpěla nezměrné materiální škody. Dnes nejde o snahu uchlácholit agresora ve snaze předejít válce. Válku tu již dávno máme, dnes jde o to, jak Ukrajinu zachránit jako stát, jak ukončit utrpení jejích obyvatel, jak ukončit další vraždění a nesmyslné oběti. Jsme ve zcela jiném gardu a příklad Mnichova zde neplatí a platit nemůže.

Především my na české straně bychom měli o Mnichovu něco vědět, když s ním naši vládní politici s takovou lehkostí žonglují. Mnichov nelze odbýt populárními klišé, jako je „o nás bez nás“. Mnichov na české straně byl vrcholem krize soužití Čechů a Němců v předválečné Československu. My Češi jsme se vážné reflexi tohoto vývoje vyhnuli soustředěním veškeré pozornosti na osobu Hitlera, ztělesnění všeho zla, které automaticky končí jakoukoliv diskusi. Neboť kde je Hitler, tam je jasno, kde je dobro a zlo.