Pokračování války v dosavadním módu jasně směřuje k vojenské porážce Ukrajiny a její úplné devastaci, některými navrhovaná další eskalace hrozí globálním konfliktem, na němž nikdo rozumný nemůže mít zájem. Ve skutečnosti za to Ukrajina přes všechna velká slova nikomu na Západě nestojí.

V odmítavých reakcích našich i evropských politiků na americký mírový plán slyšíme samá slova o tom, co se musí, co je třeba nebo co by mělo být, nikdo ale slůvkem nehovoří o tom, jak by toho mělo být dosaženo.

Všichni by chtěli, aby to Američané nějak zařídili, aby bez ohledu na vlastní zájmy vítězící Rusko přinutili k akceptování pro něho nevýhodných podmínek. O výsledku válek však nerozhoduje chtění, ani moralizování a silná slova, ale zájmy, vojenská síla a situace na frontách, a ta není pro Ukrajinu příznivá. Navíc, její svéprávnost je výrazně omezena skutečností, že je na americké pomoci existenčně závislá. Bez ní by bylo dávno po válce.

Ukrajina může pod evropským tlakem Trumpův plán odmítnout, nebo s podporou evropských velmocí docílit jeho modifikace nepřijatelné pro Rusko, a tím docílit téhož, ale v tom případě riskuje pokračování války, další devastaci, další beznadějné zničující ústupové boje a nakonec ještě horší mírové podmínky nadiktované vítězem.

V současné geopolitické konstelaci nelze očekávat, že podpora Ukrajiny může zesílit. Trumpa zajímá více Rusko než Ukrajina. Evropští a naši propagátoři „spravedlivého míru“ válčením až do posledního Ukrajince dobře vědí, že sami nejsou schopni ani ochotni Ukrajině potřebnou vojenskou pomoc poskytovat. Evropské země v čele s Německem, Francií a Británií se potácejí ve stále rostoucích ohromných dluzích, nestabilní politické situaci v rozdělené společnosti a jejich armády nejsou schopny roli USA v konfliktu nahradit.