Na sociálních sítích na mě včera v čase těsně před začátkem pražské demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše a ministryně spravedlnosti Marie Benešové „vybafnul“ článek profesora Ivo Budila s neuvěřitelným titulkem: Milionchvilkaři jsou nepřátelé demokracie. Obstojíme dnes? (k přečtení zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Ivo-Budil-Milionchvilkari-jsou-nepratele-demokracie-Obstojime-dnes-584061 ) Tohle normálně (a demokraticky) smýšlející člověk nemůže myslet vážně. Budil píše o nebezpečí barevných revolucí, což je ale naprostá chiméra. Ano, nebezpečí nám opravdu hrozí, ale z Ruska, kam nás táhne prezident Zeman a podivná klika kolem něj.

Rozdíl mezi demokracií vyspělou a vyčpělou

Co mělo být na včerejší demonstraci nedemokratického? Že lidi projevují nespokojenost s premiérem, který nám v zahraničí udělal nebetyčnou ostudu? Že je to usvědčený estébák a nyní i podvodník? Vše, čeho se „nebabišovci“ obávali, se ukazuje, že byla pravda. Nechci slyšet argumenty typu, že zatím není k dispozici konečný unijní audit a že musíme počkat na překlad. Evropská komise by totiž nevypustila materiál, který by byl zpochybnitelný. Jistě může dojít k drobným korekcím, ale že Brusel chování premiéra považuje za překračování pravidel, obcházení zákona a nezákonný střet zájmů, je jasné. A že nepůjde o drobné, které nepochybně Česko bude muset vracet, je taky evidentní. Není mi z včerejší ani předchozích demonstrací známo nic o nedemokratických krocích, které by organizátoři ze spolku Milion chvilek plánovali. Že požadují demisi takto nedůvěryhodného premiéra? Nechť ho nahradí někdo jiný z hnutí ANO. Co je na tom nedemokratického? Všechny řeči o kampani jsou směšné a jde jen o snahu odvést pozornost, znectít kritiky, zkrátka čítankové volání zloděje “chyťte zloděje“. Rozdíl mezi naší a vyspělou demokracií (a že už jsme k ní měli dobře nakročeno!) je v tom, že už jen s podezřením (byť vyhrál volby) by Babiše slušný prezident nejmenoval. Kdyby podezření vyšla najevo později, premiér by odstoupil.