John Vennari: Katolíci na celém světě jsou pohoršeni nejnovějším projevem úchylek papeže Františka

18.01.2016 16:30

Katolíci na celém světě jsou pohoršeni nejnovějším projevem pokoncilních úchylek. Jde o video, které papež František vydal v souvislosti s modlitebními úmysly na leden – pannáboženskou oslavu všech světových náboženství, kde František vyzývá k většímu dialogu a prohlašuje, že my všichni – příslušníci všech náboženství – jsme „dětmi Božími“. Samozřejmě bez jakékoli výzvy k obrácení nekatolíků na jedinou pravou víru.

John Vennari: Katolíci na celém světě jsou pohoršeni nejnovějším projevem úchylek papeže Františka
Foto: repro, tan
Popisek: Papež František

Video vyvolalo mnoho diskusí na sociálních sítích, kde je katolíci kritizují jako heretické a modernistické. Přesto se jeden kněz, snad s dobrým úmyslem, zdál být celým tím pozdvižením zmaten: „Promiňte,“ vyjádřil se, „ale který přesně výrok je heretický? Nevidím tam žádné tvrzení, které by prohlašovalo, že všechna náboženství jsou si rovna (pluralismus)?“

Zde je klíč k pochopení toho, jak vše ve skutečnosti funguje. Modernismus zřídka pracuje s „přesnými výroky, které jsou heretické“. Jeho metodou je praxis – nový způsob jednání, který odporuje věčnému učení.

Dnešní mezináboženské aktivity vyvolávají zdání, že všechna náboženství jsou dostatečně dobrá k tomu, aby vedla ke spáse, což je patrně hlavní náboženský omyl naší doby. Lidé z celého světa vidí Jana Pavla II. a papeže Benedikta XVI. na mezináboženském modlitebním shromáždění v Assisi bok po boku s buddhisty, hinduisty, rabíny, muslimy, protestanty, a dojdou k závěru, že všechna náboženství jsou v Božích očích víceméně přijatelná. Jde o vizuální vyjádření náboženské lhostejnosti, která duše vede k tomu, aby přijaly bludnou nauku.

Jeden příklad: V den smrti papeže Jana Pavla II. mi volala jistá mladá dáma z Nového Zélandu, rodinná přítelkyně. Pracovala na místě, kde přišla do styku s muslimy a hinduisty. Když těmto nekatolíkům řekla, vlídně a s láskou, že chtějí-li zachránit své duše, musejí konvertovat k jediné pravé katolické církvi, tito muslimové a hinduisté se jí vysmáli. „Váš papež tomu nevěří,“ chechtali se s poukazem na Jana Pavla II. „Váš papež tohle neučí. Jeho mezináboženské akce tohle nevyjadřují. Váš papež se modlí s dalajlámou a s hinduisty. Navštěvuje mešity a líbá korán. Nejsi ve shodě se svým vlastním papežem. Proč bychom tě měli poslouchat?“

Zde vidíme povýšení nové heteropraxe nad nauku, následkem čehož člověk začíná myslet podle vodítek bludné nauky.

Stejnou taktiku použili pokrokáři na nedávné synodě – obhajovat změnu praxe, pokud jde o přistupování rozvedených a znovusezdaných ke svatému přijímání, a potom jen opakovat, co ti nejnaivnější přijímají: „ale my jsme nauku nezměnili!“

Copak jsme se za uplynulých padesát let v ničem nepoučili? Celá revoluce II. vatikánského koncilu byla založena na taktice vyzdvihování „pastoračního“ nad „věroučné“, aniž by došlo k výslovné změně nauky, nicméně to vedlo k tomu, aby v postojích katolíků vypukla revoluce.

Jinou taktikou modernismu a koncilové revoluce je významné mlčení k těm bodům nauky, které nové orientaci odporují – slovy proslulého P. Edwarda Hanahoea, ekumenisté „předstírají, že se k tomu magisterium nevyjádřilo“.

Za pokoncilních papežů, od Jana XXIII. po toho současného, nikdy neuslyšíte potvrzení jasného odsudku náboženské lhostejnosti, který najdeme v Mirari vos papeže Řehoře XVI.:

„Nyní obracíme zřetel k jinému hojnému prameni všech těchto zel, jimiž v tomto čase vidíme sklíčenou církev, a to k Našemu zármutku, a sice ke lhostejnosti neboli netečnosti ve víře, k oné zlé domněnce, rozšířené na všechny strany skrze lest bezbožníků, že totiž vyznáváním kterékoliv víry je možné získat věčnou spásu duše, jen když člověk uspořádá svůj způsob života podle pravidel spravedlnosti a mravopočestnosti. V této tak jasné a do očí bijící věci Vám bude možno bez velké těžkosti tento zhoubný blud odvrátit od lidu svěřenému Vaší péči. Ať se tedy zhrozí apoštolského výroku ‚jeden Bůh, jedna víra, jeden křest‘ (Efes. 4,5) ti, kteří se domýšlejí, že by z každého náboženství vedla cesta do přístavu věčné blaženosti a ať rozváží sami u sebe Spasitelova slova, že jsou proti Kristu nejsouce s Kristem (Luk. 11, 23) a že nešťastně rozptylují, protože neshromažďují s ním a proto ‚zajisté na věky zahynou, nepřidrží-li se víry katolické a nezachovají-li ji úplně a v celosti‘.“[1]

„Předstírat, že se magisterium nevyjádřilo“ a povyšovat heteropraxi nad nauku jsou dvě hlavní modernistické taktiky koncilové revoluce.

John Vennari

Pozn. red.: Video papeže Františka, kterého se komentář týká, kvůli jeho nevhodnému obsahu nezveřejňujeme.

Zdroj: cfnews.org
http://www.tedeum.cz/

[1] Český překlad převzat z http://dielnasj.blogspot.cz/p/mirari-vos-gregor-xvi.html, zvýraznění JV. Pozn. překl.

Vyšlo na euportal.parlamentnilisty.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…