Důvody jsou jednoduché. Nevím, zda ministr Staněk byl dobrý či špatný ministr kultury, nevím jak by jednal u Ústavního soudu a zda vůbec má zastupování státu před Ústavním soudem větší význam. Stačí si vyhodnotit výsledky rozhodovací činnosti tohoto soudu. Důležité je, že vládu u Ústavního soudu nemusí zastupovat ministr kultury. O tom, že by navržený kandidát na ministra lépe hájil zájmy státu, než odstupující ministr, mám s ohledem na minulost kandidáta více než pochybnosti. Možná by naopak, chce-li prezident Zeman podpořit tento zákon a vystoupit proti šizení státu, měl odvolání a následné jmenování ministra co nejvíce oddalovat. V historii takové případy máme.

Nejsem rád, ale začínám mít pocit, že ČSSD se nejen nepoučila z výsledku voleb, ale že snad i cíleně směřuje ke svému zničení. Přes svoji politiku vycházející z činnosti liberálních skupin, které ji nikdy nevolily, a silného vlivu zájmů církví, na její praktickou činnost, však v příštích volbách určitě do Evropského parlamentu nedostane méně hlasů, než o necelá 4 %.

Nadále ČSSD prosazuje politiku směřující možná i proti zájmům většiny obyvatel této země, fakticky útočí na své bývalé nejúspěšnější předsedy a odrazuje tak své voliče. Církevní vliv v ČSSD vede i k tomu, že někteří senátoři ČSSD napadli zdanění tzv. církevních restitucí u Ústavního soudu. Samotný zákon o majetkovém vyrovnání, na základě kterého dostávají církve plnění, když byl přijat, napadla u Ústavního soudu přitom jen menšina senátorů ČSSD, přesto ČSSD hovoří o nespravedlivém zákoně.

Osobně se domnívám, že návrh na nového ministra kultury je výsměchem zbývajícím nestraníkům-voličům ČSSD a jedním z posledních hřebíčků do rakve strany, která si to přes všechny své chyby nezaslouží. Kéž se mýlím. U navrženého ministra kultury nemám obavy ze změny kursu prosazovaného v minulosti.

Co víme o novém kandidátovi na ministra kultury ve vazbě na církevní restituce a jejich podporovatele? Připomeňme si údaje z veřejných zdrojů, které ukazují v pravé míře vztah ČSSD k církevním restitucím.