Karol Hrádela: Kdy zanikne ČSSD?

06.06.2019 11:07

Ke změně přístupu a k reakci mne donutil příspěvek, kde Petr Dimun, jehož stanovisek si většinou velmi vážím, tvrdí, že: "Prezident Miloš Zeman se bude muset brzy rozhodnout, zda upřednostní svůj truc, anebo dá přednost zvýšení šancí na zachování zdanění církevních restitucí. Vládu by totiž před Ústavním soudem měl zastupovat ministr kultury, což v případě pana Staňka zvyšuje šance návrhu senátorů na zrušení."

Karol Hrádela: Kdy zanikne ČSSD?
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Důvody jsou jednoduché. Nevím, zda ministr Staněk byl dobrý či špatný ministr kultury, nevím jak by jednal u Ústavního soudu a zda vůbec má zastupování státu před Ústavním soudem větší význam. Stačí si vyhodnotit výsledky rozhodovací činnosti tohoto soudu. Důležité je, že vládu u Ústavního soudu nemusí zastupovat ministr kultury. O tom, že by navržený kandidát na ministra lépe hájil zájmy státu, než odstupující ministr, mám s ohledem na minulost kandidáta více než pochybnosti. Možná by naopak, chce-li prezident Zeman podpořit tento zákon a vystoupit proti šizení státu, měl odvolání a následné jmenování ministra co nejvíce oddalovat. V historii takové případy máme.

Nejsem rád, ale začínám mít pocit, že ČSSD se nejen nepoučila z výsledku voleb, ale že snad i cíleně směřuje ke svému zničení. Přes svoji politiku vycházející z činnosti liberálních skupin, které ji nikdy nevolily, a silného vlivu zájmů církví, na její praktickou činnost, však v příštích volbách určitě do Evropského parlamentu nedostane méně hlasů, než o necelá 4 %.

Nadále ČSSD prosazuje politiku směřující možná i proti zájmům většiny obyvatel této země, fakticky útočí na své bývalé nejúspěšnější předsedy a odrazuje tak své voliče. Církevní vliv v ČSSD vede i k tomu, že někteří senátoři ČSSD napadli zdanění tzv. církevních restitucí u Ústavního soudu. Samotný zákon o majetkovém vyrovnání, na základě kterého dostávají církve plnění, když byl přijat, napadla u Ústavního soudu přitom jen menšina senátorů ČSSD, přesto ČSSD hovoří o nespravedlivém zákoně.

Osobně se domnívám, že návrh na nového ministra kultury je výsměchem zbývajícím nestraníkům-voličům ČSSD a jedním z posledních hřebíčků do rakve strany, která si to přes všechny své chyby nezaslouží. Kéž se mýlím. U navrženého ministra kultury nemám obavy ze změny kursu prosazovaného v minulosti.

Co víme o novém kandidátovi na ministra kultury ve vazbě na církevní restituce a jejich podporovatele? Připomeňme si údaje z veřejných zdrojů, které ukazují v pravé míře vztah ČSSD k církevním restitucím.

ČSSD prosazuje za ministra kultury svého místopředsedu a starostu Nového Města na Moravě Šmardu, dlouholetého představitele spolupráce s KDU-ČSL na místní úrovni, přítele spoluzakladatele křesťansko demokratické frakce v ČSSD Sobotky, s kterým jezdil i na dovolenou.

Orientaci nominanta na místo ministra nemusíme dokladovat jen na tom, kdo všechno s ním byl či je v radě města, kde je starostou od roku 2010, ale i na známé kauze Brady. Ta je dosti výmluvná a vysvětluje, proč lze nominaci pana starosty považovat za facku prezidentovi a proč tento váhá s jeho jmenováním.

Sám starosta Šmarda uvádí, že Nové Město na Moravě navrhlo ocenění pana Brady na celostátní ocenění celkem třikrát. Je zajímavé si to blíže rozebrat a položit si otázku, proč neudělení ocenění se stalo předmětem kritiky až při třetím neudělení a proč ne dříve.

V roce 2009 poprvé dochází k ocenění Jiřího Brady v České republice. Z archivního webu Nového města na Moravě vyplývá, že v dokumentech rady či zastupitelstva se psalo o Jiřím Brady pouze v březnu 2009 v souvislosti s udělením čestného občanství města svému rodákovi. V roce 2011 se v Novém Městě na Moravě jednalo o akcích k narození jeho sestry v rodném městě. Ta nepřežila koncentrační tábor. Jediné další údaje v souvislosti s jednáním orgánů města o panu Brady jsou až v roce 2017, kdy Michal Šmarda, starosta města, informoval radu o možnosti cesty do Kanady v rámci výročí čestného občana Jiřího Brady. Po propuknutí aféry pro neudělení ocenění prezidentem Zemanem, se na webu Nového Města na Moravě objevuje výraz Brady ještě několikrát. Aféra se jeví jako důsledek snahy o zdiskreditování Miloše Zemana spojeným úsilím některých osob z KDU-ČSL a ČSSD a to i v souvislosti s církevními restitucemi.

Do zvolení prezidenta Zemana v lednu 2013 nikdo jakékoliv celostátní ocenění Brady nenavrhoval. Nešlo o protifašistického bojovníka, ale o jednoho z mnoha trpících lidí v důsledku nacistické ideologie a provádění holocaustu (šoa). Ocenění pana Brady se na celostátní úrovni v České republice až do roku 2013 neřešilo.

V lednu 2013 je zvolen kritik církevních restitucí Miloš Zeman za prezidenta. V březnu 2013 si osvojují senátorka ČSSD Dagmar Zvěřinová a Jiří Šesták, navržený za starosty a nezávislé, učitel na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, návrh Nového Města na Moravě na ocenění Jiřího Brady. Žádný z těchto senátorů u Ústavního soudu nedlouho před tím nenapadl zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Fakticky tak tito senátoři podpořili jak zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, tak i návrh Nového Města na Moravě na ocenění Jiřího Brady. Není pravděpodobně z veřejných zdrojů přístupných na internetu zřejmé, jak vznikl v roce 2013 návrh na ocenění Brady. Z webu města nevyplývá, že by jakýkoliv orgán města projednal návrh na udělení státního ocenění Brady. Tento návrh, o němž není zřejmé, kdy a kde byl v orgánech Nového Města na Moravě v době koalice ČSSD, Nový směr, TOP 09, SNK pro obce a KDU-ČSL projednán a schválen, si osvojili jmenovaní senátoři. Návrh Nového Města na Moravě v červnu 2013 podpořil svým návrhem prezidentovi i Senát. Senát dokonce v té době nepochopitelně tvrdí, že Brady vydával ilegální časopis.

Jiří Brady přispíval do táborového časopisu Vedem, který ulehčoval složitou situaci vězněných v Terezíně, byť zároveň sloužil Terezín nacistické propagandě. Časopis přestal vycházet, když navštívila ghetto 23. června 1944 delegace ve složení Frants Hvass z Dánského ministerstva zahraničí a zplnomocněnec Dánského Červeného kříže Juel Henningsen – a funkcionář Mezinárodního výboru Červeného kříže, Švýcar Maurice Rossel. Doprovázela ji řada vysokých nacistických funkcionářů, zástupce Německého Červeného kříže a terezínský "židovský starší" Paul Eppstein.

Dne 26. 6. 2013 Senát navrhuje ocenit Brady. Tomuto návrhu logicky prezident nevyhověl a z období druhé světové války ocenil židovského českého letce a bojovníka od Tobruku Pavla Vranského či představitele protifašistických bojovníků plukovníka Jaroslava Vodičku, předsedu Českého svazu bojovníků za svobodu.

V září 2013, kdy poprvé nebylo uděleno celostátní ocenění, navštívil Českou republiku dalajláma. Daniel Herman ještě ani nebyl ani ministrem a ani poslancem. Pro neudělení ocenění nešlo vyvolat skandál proti Zemanovi a dát jej do souvislosti s tím, že se případně Herman setkal s dalajlámou. Volby se uskutečnily až 25. a 26.10.2013. Aféra se nekonala.

Začátkem roku 2014 nebylo zřejmé, kdy přijede do České republiky dalajláma. Ten býval v Praze relativně často, od roku 1997 v průměru méně než 1x za dva roky (v letech 1997, 2000, 2002, 2003, 2006, 2008, 2009, 2011, 2013 a 2016) . Bylo možné, že podobně jako v letech 2002 a 2003 přijede i v roce 2014, přestože pravděpodobnější byl rok 2015 či 2016. Daniel Herman již byl ministrem a bylo možné politicky využít případné neudělení ocenění Brady. Jiří Brady tak byl v roce 2014 navržen na ocenění.

Dne 18. června 2014 organizační výbor Senátu podpoří iniciativu Tomáše Podivínského z KDU-ČSL a navrhuje na ocenění Brady. Sněmovna návrh následující den akceptovala. V návrhu není jakákoliv zmínka o příbuzenském vztahu mezi Brady a poslancem Hermanem, který při hlasování nebyl. Šlo tak o druhý návrh na ocenění Brady prezidentem Zemanem. Opětovně tomuto návrhu z pochopitelných důvodů prezident nevyhověl. Z období druhé světové války byli oceněni Sir Winston Churchill (in memoriam) – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, Sir Nicholas Winton – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, ale i muž, který si mohl zachránit život, ale zemřel se svými farníky, statečný farář z Lidic Josef Štemberka. Dalajláma nepřijel. Nebylo možné při druhém neudělení ocenění vytvořit legendu o odmítnutí ocenění pro setkání kohokoliv s Dalajlámou. Nebylo tak politicky reálné využít neudělení ocenění pro údajné jednání politika s dalajlámou k útoku na Zemana. Žádná aféra se pro neudělení ocenění nekonala, když Dalajláma nepřijel.

V roce 2015 bylo známé, že dalajláma přijede v roce 2016. Osoby spolupracující s Karlem Schwarzenbergem (respektive jím spoluzakládanou organizací podporovanou z veřejných zdrojů s názvem Knihovna Václava Havla, o.p.s., IČ 27169413 s místopředsedkyní správní rady Mgr. Michaelou Bakalovou) jej totiž pozvaly až na rok 2016 . Již třetí logicky předpokládané případné odmítnutí návrhu na státní ocenění Brady nemohlo být využito proti prezidentovi Zemanovi pro to, že se někdo setká s dalajlámou. Nebyl důvod navrhovat ocenění a cokoliv chystat v souvislosti s neoceněním Brady k útoku na prezidenta. V roce 2015 nikdo tak nenavrhl ocenění Brady prezidentovi. Proč jej navrhovat, když očekávané neudělení ocenění nebyl zneužitelné? Proč jej ale nenavrhlo Nové Město na Moravě, v jehož čele byl starosta Šmarda, pokud mu na ocenění Brady tak záleželo a nešlo o provokaci?

Teoreticky uvažovanou provokaci proti prezidentovi bylo možné nejdříve připravit na rok 2016. Vyčkávat na případný příjezd dalajlámy v roce 2017 bylo rizikové i s ohledem na postupné omezování veřejných aktivit dalajlámy s přihlédnutím k jeho věku, ale koneckonců i k věku Brady. A tak pro rok 2016 znovu nastupuje Nové Město na Moravě se starostou Šmardou se svojí inciativou směřující proti bývalému předsedovi ČSSD. Dalajláma měl přijet a skutečně se tak stalo. Ministr byl ministrem, vše hrálo do karet případné provokaci.

Dne 25. května 2016 organizační výbor sněmovny podpořil návrh navrhovatele Nového Města na Moravě (kdy jej projednal orgán města?) osvojeného ministrem Hermanem na ocenění Brady. V návrhu není zmínka o jakémkoliv příbuzenském vztahu mezi Brady a ministrem.

Dne 2. 6. 2016 Poslanecká sněmovna podpořila návrh na ocenění Brady prezidentem. Pro návrh hlasoval i poslanec Herman. Ten v návrhu a ani před vlastním hlasováním na schůzi sněmovny na příbuzenství a tím i kolizi zájmů neupozornil.

Dne 21. 10. 2016 propuká aféra Brady, kdy se diskutuje o případné trestné činnosti ústavního činitele. Po kauze kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi židovského holokaustu Jiřímu Brady důvěra v prezidenta klesla o osm bodů. Aféra Brady mohla způsobit, že Miloš Zeman by nebyl znovu zvolen za prezidenta České republiky.

V roce 2017 dalajláma nepřijel a nové navržení Brady k ocenění tak bylo zbytečné. Nikdo jej nenavrhl. V roce 2018 Dalajláma zrušil své schůzky a omezil cesty, ocenění Brady tak logicky nikdo nenavrhl, přestože jej bylo možno navrhnout dokonce ještě před tím, než se stalo zřejmým, že prezident Zeman opětovně vyhrál volby. Při jeho neúspěchu by návrh posuzoval někdo jiný.

Těsně před prvním kolem volby prezidenta republiky vystupuje 10.1.2018 ministr Herman proti prezidentovi Zemanovi a uvádí, že by chtěl na Hradě změnu. . Opětovně otvírá kauzu Brady, která působí jako dlouhodobě připravovaná provokace na snížení podpory prezidenta Zemana u starších voličů.

Strana, kterou v praktické činnosti opouští dřívější politickou orientaci a nahrazuje ji jinou, která nepřináší voliče, ale naopak dřívější odrazuje, strana, strana, jejíž představitelé se vyskytují v souvislosti s útoky na své nejúspěšnější členy, strana, která nedokáže v praxi vyvodit realistické závěry a naopak podporuje osoby vyvolávající pochybnosti, strana, která se nechává zahnat křikem svých nevoličů, a opouští své tradice, taková strana nemá naději na významnější politickou budoucnost.

Při pohledu na politiku ČSSD mne napadá jen jediné R.I.P. – REQVIESCAT IN PACE (rekvijeskat in páce) – Ať odpočívá v pokoji

Zájemci o ověření mých tvrzení si mohou tvrzené údaje ověřit na internetu - odkazy najdete ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

15:49 Dominik Rusinko: Spotřebitelská nálada na vzestupu

Dubnové výsledky konjukturálních průzkumu ukazují na pokračující oživení tuzemské ekonomiky. Souhrnn…