Karol Hrádela: Lex Babiš a možné zneužití politické moci

06.10.2016 20:49 | Zprávy
autor: PV

Karol Hrádela na Facebooku

Karol Hrádela: Lex Babiš a možné zneužití politické moci
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Poslanec politického hnutí ŘÁD NÁRODA Karel Fiedler ve svém blogu stejně jako předseda ODS na webu ODS Petr Fiala označili novelu zákona o střetu zájmů jako tzv. Lex Babiš či zákon „o jednom člověku“. V konečném důsledku tak uvedli, že novela zákona o střetu zájmů může být zneužitím stání moci proti polickému protivníkovi. Fiedler dokonce svůj článek nazval: „Když něco chceme, ale přece jen ne zase tak moc ….“ a argumentuje, že znění zákona bylo cíleně upraveno tak, aby z vlády dopadlo v zásadních důsledcích pouze na Babiše, ale ne již na Sobotku a další osoby. Naznačuje možnost mimořádně závažného zneužití legislativy k politickému boji. Jaká je pravda a nastala tato situace? To si může vyhodnotit každý na základě dále uvedených zdrojů.

Dne 31. 7. 2015 vláda předložila Poslanecké sněmovně tisk 564, tj. novelu zákona o střetu zájmů. Za vládu návrh podepsali premiér Sobotka a ministři Dienstbier a Pelikán. Předpokládalo se dle důvodové zprávy k bodu věnovanému účinnosti zákona přijetí tohoto zákona na konci roku 2015. Návrh však byl projednán v prvním čtení až 16. prosince 2015. Při projednávání tohoto návrhu nikdo nenavrhl vrácení či zamítnutí přeloženého návrhu. Proč nebyl návrh projednán v termínu uváděném v důvodové zprávě, není z veřejných zdrojů zřejmé. Poslanci ze všech politických stran a hnutí podpořili předložení daného návrhu ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru i výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a mandátovému a imunitnímu výboru. Proti hlasoval v zásadě jediný poslanec, několik nebylo přítomno či se zdrželo. Ve všech klubech však návrh podpořila výrazná většina členů.

V původním textu vládního návrhu zákona bylo v § 4 odst. 1 uvedeno následující: „veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) – l) nesmí

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem statutárního orgánu, členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Zrušení školného.

Paní Zajíčková, nebylo by možné řešit školné podobným způsobem jako v USA? To znamená dvě základní roviny. Jednak na školné šetří dopředu rodiče a další příbuzní. S tím v podstatě počítám i já a na školné vnoučat šetřím již od jejich narození. A pokud není našetřeno, tak si student prostě bude muset...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Češi v dějinách nové doby

15:21 Petr Hampl: Češi v dějinách nové doby

Denní glosy Petra Hampla.