V Československu byla kategorie Národní park uvedena už v zákoně o státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Nyní jsou podle platného zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) u nás zatím vyhlášeny čtyři národní parky, přičemž pouze jediný z nich byl vyhlášen zákonem, ostatní nařízením vlády, což je dobře, protože nařízení nemůže nijak změnit základní status ochrany garantovaný zákonem. A v tom je také první závažný problém, jelikož všechny zákony kromě ústavních jsou stejně závazné, pokud se dostanou do konfliktu, uplatní se zásada, že užší pravidlo je považováno za výjimku z širšího a tak se uplatní přednostně ("lex specialis derogat generali"). Tudíž v podstatě další duplicitní zákony o jednotlivých národních parcích jsou nadbytečné a vlastně mohou být i z právního hlediska škodlivé, protože do nich mohou být vpašovány pod lobbistickými tlaky místních zájmových a podnikatelských skupin a regionálních politiků jejich různé úzké jednotlivé zájmy na úkor celku a smyslu nejvyšší ochrany přírody a krajiny.

(Krkonošský národní park byl jako náš nejstarší park vyhlášen 17. května 1963 vládním nařízením č. 41/1963, národní park Podyjí jako dosud jediný moravský národní park byl vyhlášen v červenci 1991 nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí, a nejmladším NP u nás je České Švýcarsko, který byl také proto již vyhlášen zákonem pod č. 161/1999 Sb. dne 1. července 1999 - podle § 15 ZOPK, který stanoví, že národní parky, jejich poslání a bližší podmínky jejich ochrany se vyhlašují zákonem).

Národní park Šumava vznikl v roce 1991 z části území původní Chráněné krajinné oblasti Šumava také podle nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. Účelem jeho vzniku bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je dokonce nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou rys, los či tetřev. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než právě v šumavských rašeliništích (jsou endemické).

Z legislativní úpravy a samotného faktu založení Národního parku Šumava tedy plyne jasný úmysl, aby Šumava nesloužila k těžbě dřeva, nebyla zábavním parkem, turistickým či rekreačním centrem, nýbrž přírodní divočinou, ve které se příroda nerušeně vyvíjí a slouží k jejímu vědeckému poznání a studiu.

Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů.