Premiér Petr Fiala se při včerejší tiskové konferenci dopustil zásadního „kiksu“. Slíbil totiž proplácet náklady na bydlení nad hranici třetiny příjmů domácnosti. To vláda skutečně činit může – a také v řadě případů činí (budeme-li zcela přesní, v Praze proplácí 35 procent, jinde 30 procent). Premiér však nedodal, že výše takové pomoci je legislativně zastropována. A to prostřednictvím takzvaných normativů. Pokud by pomoc od státu měla strop vzniklý na základě normativů převýšit, domácnost už se žádné pomoci nad rámec stropu nedočká, i když splňuje uvedenou podmínku a její náklady na bydlení tedy přesahují třetinu příjmů.

Normativ je finanční částka – horní limit – stanovený platnou legislativou. Zpravidla jej stanovuje vláda na kalendářní rok. Tato finanční částka se odvíjí od počtu osob domácnosti a od velikosti obce, kde daná domácnost bydlí (a od toho, zda jde o byt nájemní, nebo v osobním či družstevním vlastnictví). Takže například důchodkyně, říkejme jí Alena, samostatně žijící v nájmu ve vesnici s počtem obyvatel do 10 tisíc, má pro letošek legislativně stanovený normativ 6746 korun.

Předpokládejme nyní, že naše důchodkyně Alena pobírá průměrnou výši penze. Ta letos v březnu v případě žen představovala 14 859 korun. Předpokládejme dále, že tato penze představuje veškerý čistý měsíční příjem domácnosti této seniorky Aleny.

Stát je ze zákona připraven prostřednictvím příspěvku na bydlení Aleně pomoci, jsou-li její náklady na bydlení vyšší než třetina příjmu příslušné domácnosti, to už víme. Třetinu uvedené částky 14 859 korun představuje suma 4458 korun. Pokud tedy seniorka Alena úřadu prokáže, že její náklady na bydlení (počítá se do nich nájem, energie, vodné a stočné a další příslušné poplatky) přesahují částku 4458 korun, má nárok na pomoc od státu. Ale výše této pomoci není neomezená, jak plyne z výroku premiéra Fialy.