Stalo se módou sezóny demonstrovat pod mlhavými hesly proti zástupným problémům. A demonstrovalo se i v Olomouci, třeba proti ministrovi kultury, který šel proti podivným kšeftům. Leč narazil na zájmy úzké skupiny lidí, kteří si přihrávají lukrativní kulturní šolochy a ti mu to dali pocítit. Podobně třeba na olomoucké univerzitě došlo k podvodům, ale nesmyslně byli naopak odejiti ti, co na to poukazovali. A nikdo tam proti tomu zatím nedemonstruje.

Za nejkratší definici právního statu se dá považovat americké rčení crime does not pay - zločin se nevyplácí. Zločin se totiž nesmí vyplácet - a od toho tedy má být právní stát. Jenže u nás to platí naopak - nevyplácí se poctivost. Stačí připomenout, jak dopadli lidé, co dokumentovali podvody kolem OpenCard, jak dopadli ti, co pomohli rozkrýt kauzu předražených jízdenek v Praze. Dokud budou lidé za poctivost postihováni, nemá smysl mluvit o právním státě, a potud budeme vídat i ty obrázky vysmáteho Rittiga. Ministr kultury svým způsobem dopadl stejně. Chtěl řešit pověstné nepravosti ve svém rezortu, a hned zkraje ho podrazilo vedení vlastní strany. To ale teď aspoň vytrestali její voliči ve volbách do EU parlamentu. Prostě část z nich k volbám vůbec nešla, neb je otrávilo to pokračování kuloárových intrik ze Sobotkovy éry. Nyní do té frašky možná uspěje hodit vidle prezident.

Jenže pokud klesneme o úroveň níže, jsou šance na nějakou nápravu jen ještě menší. A to je právě na té olomoucké kauze dobře vidět. Tam došlo k podvodu ve vědecké práci publikované v USA. Zmanipuloval se klíčový graf, aby se mohlo mluvit o ‘významném výsledku’. A ‘významný výsledek’ byl potřeba kvůli kariéře senior autora práce. Pravdivý graf byl a je v disertacích studentů, zfalšovaný v článku v americkém časopise a ten pak pomohl zajistil senior autorovi profesuru.

Toto vše se sice v Olomouci vědělo roky, ale ten senior autor měl dosud dostatečně dlouhé prsty na to, aby se věc vždy nějak ututlala. A tak kauza fakticky jedno desetiletí jen doutnala, neb nikdo z vyšších míst ji nechtěl otevírat. Dnes jeden z obou dřívějších děkanů sebekriticky uznává, že nedokázal odhadnout nedostatky charakterů u některých svých podřízených, kteří v kauze hrají klíčovou či podstatnou roli. Hodnotí to tak, že věci se zvrhly do despocie některých fakultních oligarchů, co se studenty i mladšími spolupracovníky jednají jako s nevolníky, jejichž posláním je budovat kariéry svých bosů. A ten druhý z dřívějších děkanů může tak akorát mlčet, neb sám nyní čelí obviněním z neetických praktik, což zatím vedlo k vracení nepoctivě získaných finančních fondů. Bývalý prorektor olomoucké university prof. Tillich otevřeně napsal, že celá tristní situace je výsledkem panování psychopatů, kteří nikdy nesmějí prohrát (zvláště když jde o peníze) a vždy musejí mít pravdu.