Filipi v rozhovoru pro XTV komentovala sílící tlak západních spojenců na Izrael, aby byla ukončena operace v Pásmu Gazy, kde trpí civilní obyvatelstvo. „Izrael v principu stále bojuje proti teroristům, protože Hamás je teroristická organizace, ovšem jak vidíme v průběhu těch měsíců, kolik palestinských civilistů bylo zabito, tak je otázka, co vlastně Izrael a jeho premiér Netanjahu chce a čeho chce docílit. Protože dokud se nevyřeší ten letitý problém mezi Palestinou a Izraelem, tak Hamás stejně úplně nezmizí,“ nastínila Filipi.
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
Situaci by podle ní vyřešilo jedině to, kdyby existoval nějaký stát pro Palestince, včetně Gazy. „Je to velmi složitá otázka, která trvá už od roku 1948. Aktuálně Netanjahu řeší tu otázkou vojensky, silou, a to si nemyslím, že je ta pravá cesta,“ tvrdí Filipi.
Zatímco západní politici stále častěji apelují na Izrael, aby přehodnotil své působení v Gaze, čeští političtí představitelé zatím pokračují v té jasně proizraelské politice, která byla nastavena v 90. letech. „My jsme se tehdy po revoluci tak nějak zhlédli v Izraeli a jeho zkušenostmi, také jsme se cítili jako oběti a zároveň vítězové nějakých útrap. Ale od roku 1990 už uběhla dlouhá doba, vidíme, co se v Izraeli děje a že už řada evropských států má výtky proti postupu Izraele, ale to zatím u české diplomacie úplně nevidím a nevím, zda chtějí nějak revidovat svůj postoj,“ uvedla bývalá velvyslankyně.
„Já bych osobně nepřehodnocovala český postoj k Izraeli jako celku, tam jde o to, kdo aktuálně vládne. Formulovala bych to tak, že izraelský premiér, který tuto cestu zvolil, by měl být nějak hodnocen. Ostatně teď už Netanjahu nemá plnou podporu ani Spojených států, které přitom vždy platily za největšího spojence Izraele,“ všímá si Filipi.
Při prvním funkčním období Trump pomohl podepsat Abrahámovské dohody mezi Izraelem a některými arabskými zeměmi, jako Spojené arabské emiráty a Bahrajn, a byla od něj vidět jasná snaha podpořit Izrael a jeho pozice na Blízkém východě. Dnes Trump první zahraniční cestu učinil do Kataru, Saúdské Arábie a SAE, tedy arabských zemí, z čehož je patrná jistá změna směru americké politiky.
„Na druhou stranu Trump může požadovat, aby právě i tyto země podepsaly Abrahámovské dohody a tím by mohlo dojít i k nějakému přijatelnému vyřešení palestinské otázky. Tím, že byl Trump na první cestě právě v Saúdské Arábii a v jiných zemích a podepsal tam obrovské transakce, se ukazuje, že Blízký východ se stává důležitým hráčem geopolitické situace ve světě, oproti Evropě, která už nemá mnoho sil něco říkat světu,“ upozorňuje Filipi, a že Evropa je označovaná za starou dámu.
Trumpův vzkaz Blízkého východu je podle ní zřejmý. „Nejít cestou válek, ale ekonomických výhod, protože když ekonomicky prosperujeme, neválčíme,“ tvrdí Filipi. A v této linii pokračuje nový americký velvyslanec v Sýrii Thomas Barrack, který prohlásil, že doba západního vměšování skončila.
„Budoucnost spočívá v regionálních řešeních a v diplomacii, která je založena na vzájemném respektu. Blízký východ byl Západem nepochopen, my musíme pomoci, a ne diktovat,“ cituje Filipi Barrackova slova.
Podle Filipi je dobře, že by mohla skončit doba, kdy Západ vnucoval naše hodnoty jiným částem světa. „Ale zatím to jsou jen slova a je otázka, do jaké míry se nám to podaří, protože jsou na Blízkém východě velmi nestabilní země jako Sýrie, kde už Islámský stát vyhrožuje novému prezidentovi Ahmadu Šarovi, že je odpadlíkem od víry, a už na něj proběhlo několik neúspěšných atentátů. Pokud se nepodaří situaci uklidnit a převládnou na domácí scéně v Sýrii zase islamisté, tak se může brzy začít zase bojovat. Je otázkou diplomacie a peněz například z bohatých zemí jako Saudská Arábie, zda začne Sýrie prosperovat a zda to napěti ve společnosti se tam uklidní,“ vysvětluje bývalá velvyslankyně.
Nadějí pro Blízký východ je podle ní bezesporu Donald Trump, který mluví o ekonomické spolupráci, což znamená, že se nebude válčit. „On přímo řekl, že je člověk míru a nechce války. A to stejné platí v souvislosti s Ukrajinou,“ podotkla Filipi.
Trump si prý rozhodně nezaslouží kritiku za to, že ještě nedokázal vyjednat ukončení války na Ukrajině, jak se mu posmívají někteří novináři a politici. „To je úsměvné a hloupé, je to k ničemu, protože on se o něco snaží a musíme mu nechat čas. I on musí přijít na to, kudy, ale přijde na to. Ty komentáře, co vidíme u nás v médiích, to je trapné, a je vidět, že to jsou lidé, kteří nebyli nadšení, že Trump vyhrál volby. Já říkám, nechme Trumpa pracovat, protože já si myslím, že ty jeho tendence jsou dobré a v pořádku,“ dodala Filipi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s politikou Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
patriot 1956
