Mezi lety 2000 a 2008 se celková aktiva stínového bankovnictví více než zdvojnásobila a podobný nárůst lze pozorovat i v období let 2009 až 2018 (Graf 1). Stínové bankovnictví představují finanční zprostředkovatelé, kteří provádějí transformaci splatnosti, úvěrů a likvidity bez přístupu k likviditě centrální banky nebo zárukám veřejného sektoru. Jedná se o velmi zjednodušenou širokou definici stínového bankovnictví[1]. Klasifikaci a přehled jednotlivých definic lze nalézt v článku Hodula (2018). V tomto kontextu vymezuje například Evropská rada pro systémová rizika stínové bankovnictví jako součet aktiv investičních fondů, fondů peněžního trhu a ostatních finančních zprostředkovatelů, jako jsou například leasingové společnosti, faktoringové společnosti či společnosti poskytující nákup na splátky.

Graf 1: Vývoj aktiv stínového bankovnictví v eurozóně

Poznámka: Aktiva stínového bankovnictví jsou vypočítána s využitím široké definice ESRB jako prostý součet aktiv ostatních finančních zprostředkovatelů (ESA S.125), investičních fondů (ESA S.124) a fondů peněžního trhu (ESA S. 123).