Jen málo mediálního prostoru se dostalo vyjádření rektora Univerzity Karlovy prof.Zímy. Ten v rozhovoru pro denní tisk označil koronavirovou pandemii také za pandemii „mediální“. A podle jeho názoru – vláda by mohla postupovat „rázněji“ v uvolňování denního režimu.
Pokud se podíváme na věc jen z hlediska zdravotnického, pak si můžeme říkat, že je to názor proti názoru – jeden týden – či dva týdny? Či dva měsíce k uvolnění restriktivních opatření? Pokud budeme postupovat rychleji, riziko nové vlny může vzrůst, pokud budeme nadále držet lidi doma, riziko pravděpodobně snížíme. Problém je v tom, že nahlížíme na celou pandemii z úzkého hlediska zdravotního, a nikoliv z hlediska komplexního.
Pandemie je problém zdravotní, ale humbuk kolem ní, způsobený medii, je problém komplexní. Není to jen problém zdravotníků. Pokud se pokusíme nahlížet tuto situaci komplexně a budeme analyzovat její aspekty nejen z hlediska extrémního nebezpečí, jemuž je vystaven zdravotnický personál, ale i z hledisek jiných, (zejména ekonomických a politických), pak je třeba od vlády žádat reakci – přiměřenou, přesně ve smyslu žádosti rektora Univerzity Karlovy.
Jan taková malá poznámka po straně: ono se nic kromě pandemie korona viru ve světě neděje?
90 % tisku je zavaleno pandemií, zbytek jsou bulvární „lokálky“. Samozřejmě, že se toho děje mnohem více doma i ve světě, ale nebudeme tu pátrat, proč nás noviny neinformují téměř o ničem jiném, než o „silnější“ chřipce.
Pan rektor poukázal na důsledky, jež může pandemie přinést naší ekonomice a žádal, aby vláda reagovala – přiměřeně.
To je v současné době slovo do pranice. Co to je – přiměřeně?
Je licoměrné poukazovat na vládu, že když dala slevu důchodcům na dráhu, „že projedla“ peníze, jež jsou nyní potřeba na pokrytí nákladů na zdravotnický materiál, což jsou hlasy, jež se ozývají např. v Senátu. Protože problém pandemie má – bohužel – ještě i jiný rozměr.
Není pochyb, že vláda využije tuto možnost, a navýší – za všeobecného souhlasu voličů - zadlužení státního rozpočtu. Taková situace je pro vládu „darem z nebes“ a každý volič přivře oko i nad tím, že vláda jistě využije tuto příležitost k tomu, aby „zamázla“ některé drobné nehospodárnosti, jež se čas od času vyskytnou. Je to otázka „míry“ a volič má důvěru, že tato vláda si počíná „přiměřeně“.
Vláda má důvěru a koneckonců, budou to čeští daňoví poplatníci, kteří to zaplatí. Čeští daňoví poplatníci mají důvěru, že premiér Babiš a ministryně Schillerová – to nepřeženou. Budou reagovat „přiměřeně“, na rozdíl od vlád ODS a ČSSD v minulosti.
Ano, je to otázka důvěry a je to otázky míry. I proto si Češi šijí roušky doma – na koleně... Všimli si toho i v New York Times...
Korona virus je tedy problémem zdravotním, ale humbuk kolem něj je problémem komplexním. Je ovšem problémem nejen v českém měřítku, je to problémem i v měřítku evropském i světovém.
Všude na světě, nejen u nás, media vyvolávají paniku kolem této trochu silnější „chřipky“.
Ovšem díky tomuto humbuku je česká, jak uvedeno výše, ale i evropská veřejnost nakloněna k dalšímu přerozdělování peněz – z důvodu pandemie. Ovšem to by bylo, aby si Evropská komise nechala ujít příležitost k tomu jedinému, co umí - přerozdělování peněz.
Evropská komise má totiž ještě jednu velkou pravomoc, která jí spadla do vínku asi před 10 lety. EK má možnost státy Evropské zóny ještě více zadlužit.
Malý důkaz, že se ve světě "něco děje":- na celonoční videokonferenci evopských premiérů 27.3.2020 se premiéři přeli o způsob, jakým by se měly vydat tzv. Eurobondy. Což je finanční instrument zadlužování. Premiéři se nedohodli, ovšem všeobecný souhlas panoval v jednom jediném – zadluženou Evropu zadlužit ještě víc. Je pravdou, že Evropská komise má tuto možnost především u států eurozóny, tedy u států, které používají Euro jako svoji vlastní měnu. Je to díky mechanismu ESM – díky Evropskému stabilizačnímu mechanismu.
Nemůžeme si myslet, že pokud by došlo ke krachu, že bychom z toho vyšli jen tak lehce. Ovšem tu skutečnost, že dosud máme Korunu českou, a nikoliv Euro, můžeme považovat za jakousi „hráz“. Jestli je to hráz reálná či jen „pomyslná“, to bude ještě chvíli trvat, než se to dozvíme...
Z naší eurohistorie – byl to premiér Nečas, který ten pakt ESM nepodepsal. Premiér Nečas je dodnes medii vláčený kvůli „kabelkám“ jeho ženy, jež měly představovat ohrožení bezpečnosti republiky...Pravým důvodem jeho mediální denunciace je to, že nepodepsal – byť nerad a jistě pod vlivem Václava Klause – pakt ESM.
Představte si, že v té době NERV, dnes znovu oživený orgán vlády, „loboval“ za premiérův podpis pod ESM s tím, že ESM má fungovat jako „dluhová brzda“! Bylo by zajímavé se podívat, zda onen lobbista, podepsaný pod tímto článkem, je i dnes členem nového NERVu premiéra Babiše. Víte, že onomu mechanismu ESM se tehdy říkalo „Pakt rozpočtové odpovědnosti“?
Původním návrhem Komise bylo navýšení zadlužení o 2 000 miliard EUR. 27.3. se premiéři na celonoční videokonferenci nedohodli.
Nakonec se dohodli na 500 miliardách EUR, ovšem šéf ESM pan Regling – podle nejnovějších zpráv – okamžitě požaduje dalších 500 miliard s tím, že „to může být i více“. Ještě stále si umíte představit, že kdysi se mechanismu ESM říkalo „pakt rozpočtové odpovědnosti“?
Vláda každého státu, který je členem EU, musí ve volbách skládat účty. Stát je “smlouva” a také proto platíte státu daně. Nic podobného ovšem Evropská komise před sebou nemá. Jejím jediným úkolem je přerozdělovat peníze, jež na její činnost poskytly – jednotlivé členské státy. Ano státy odebraly ze svých – již tak napjatých – rozpočtů podstatnou část peněz, a poskytly je Evropské komisi, aby pomohla státům – potřebným.
Členské státy za to zaplatily „přiměřenou“ cenu. Vzdaly se toho nejcennějšího, za co jejich předkové bojovali – vzdaly se své suverenity.
Žádný takový úkol, kterým musí čelit vlády členských zemí, ovšem Evropská komise před sebou nemá. Jejím jediným úkolem je přerozdělovat peníze.
To, čemu dnes říkáme Evropská unie, doznalo od svého počátku různých forem – od ESUO, přes EHS až k EU. Nikdy však neměli evropští úředníci možnost zadlužovat členské státy dalšími úvěry, dalšími dluhy.
Tato možnost nastala až se vznikem mechanismu ESM.
Ovšem se vznikem mechanismu ESM dostala Evropská komise dar, který může změnit svět. Díky tomuto mechanismu může Komise zadlužovat Eurozónu – nikoliv podle libosti – ale podle toho, zda jim na nové zadlužení kývne 19 premiérů členských států Eurozóny. Nyní tedy existuje – pravděpodobně - pádný důvod podstoupit nové zadlužení. Ano, evropská veřejnost chápe, že dnes je třeba čelit pandemii.
Ovšem je podezřelé, ta panika, kterou media vyvolávají. Proto se nemůžeme divit, že I evropská veřejnost je v panice. Nestálo by za to, zkoumat, zda se nejedná „o šíření poplašné zprávy“?
A všimněte si, že nikdo nehovoří o změnách v rozpočtu Unie, nebo dokonce o změnách v rozpočtech jednotlivých států. Nikdo neřekne – ušetříme na zbrojení nebo na ekologii a dáme to na boj proti pandemii.
Já bych to - s dovolením - považoval za "přiměřené".
Ten konsensus premiérů je jednoznačný - nové zadlužení.
Jak říká rektor Zíma – není to jen koronavirová pandemie, je to „mediální“ pandemie. Ovšem – pokud jedinou cestou je zvyšování zadlužení EU – pak dluhová apokalypsa se blíží mílovými kroky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
