V současné době se potýkáme s problémy, které přesahují oblast vlastní infekce koronaviru. Evropská komise svým návrhem na další zadlužení EU před nás položila „přetěžký“ problém – co předáme našim dětem?
A navíc je tu ten těžký mrak nejistoty – přijde druhá vlna? Pro jednou to dokážeme. Ale co když přijde nová vlna, která bude věštit i třetí či čtvrtou?
Mnozí řeknou - přijde určitě, o tom nepochybujte...
Je mnoho lidských povah, které raději před takovými „přetěžkými“ problémy „zavírají oči“.
Takové „zavírání očí“ je dvojí.
Pokud jste nábožensky založeni, půjdete se pomodlit, aby to, co člověk „natropil“ - aby nám to Pán Bůh „odpustil“... No, možná nám to Pán Bůh „odpustí“, ale jestli „zařídí“, aby se nemusely platit úroky... Já vím, je to „hřích“ takto „pokoušet“ Boha...
Na druhé straně jsou i lidé, jejichž způsob „zavírání oči“ je jiného druhu - neutíkají se k náboženství - byť i náboženství je – svého druhu - mystériem, ale utíkají se k mystice jako takové. Tito lidé nevyznávají žádného Boha, avšak přesto cítí, že člověka něco - „přesahuje“. Mají pocit, že něco „přece nad námi musí být“. Pan profesor Halík jim mile říká „něcisté“.
Tak jako náboženská víra je i tento druh „zavírání očí“ - jakýmsi útěkem od reality. Autoru této úvahy není dáno zvěstovat křesťanského či jakéhokoliv jiného Boha, neboť se nestal svědkem pravdy „zjevené“. Autor však respektuje všechny útěky před realitou, ať už jsou náboženského charakteru, nebo i „útěky před realitou“ k mystickému zjevení. Inu, jsme jen lidé, ne?
Musím přiznat, že i já – jako ekonom - bych před návrhem dluhu 750 mld EUR, jež nám předložila Evropská komise – také nejraději „zavřel obě oči“ - a někam utekl.
Ale dnes v této eseji – se tedy utečeme k mystice.
Všichni velcí zakladatelé náboženství - Mojžíš, Gautáma Buddha, Ježíš z Nazaretu nebo Mohamed - započali „svou cestu“ tím, že odešli do samoty či na poušť, kde se postili a přijali „zjevení“, které potom hlásali a šířili.
My se dnes ale vydáme do Cambridge, kde svou „samotu“ prožil a cestu započal nikoliv – zakladatel nového náboženství, ale velký mystik – sir Isaac Newton, vědec, který v 18. století položil základy nového přístupu k vědám jako je fyzika, matematika a astronomie. Vědec, který formuloval zákon gravitace. Pokud se vám bude zdát, že přívlastkem „velký mystik“ znevažuji jméno sira Isaaka, pak – nemáte pravdu. Neznáte „osudy jeho samoty“ v Cambridge dost dobře – s dovolením - „as I do...“
Už tu bylo řečeno, že součástí náboženství je i jistý druh mystéria. Dovolte mi, abych se i já přiznal, že i mně přitahují věci „tajemné“, věci obestřené mystériem, věci, jež jsou zahaleny mystikou.
Nakonci této eseje vám prozradím velké mysterium Sira Isaaka. Nevěříte? Prosím, čtěte pozorně! Vzhůru za velkým mystikem – sirem Newtonem!
Dnes máme tendenci rozlišovat mezi vědou, vírou a mystikou, ale pro Newtona to všechno bylo součástí jednoho světa. Jsme na počátku 18.století. Autor této eseje si dovolí předpokládat, že čtenář zná jméno Newton a že víceméně chápe jeho místo v moderní vědě. Zákon gravitace, 3 zákony mechanického pohybu, věda o spektrální analýze, zákon o eliptickém oběhu planet kolem slunce – ano, tyto věci by mohli znát někteří z nás už ze školních čítanek.
Jinou součástí jeho osobnosti byl však i velký zájem o okultní vědy a o alchymii.
Ale Newton také - ač se to zdá "k nevíře" - věnoval mnoho svého času, svého studia a svého zájmu rovněž – předpovědi konce světa!
Newton, ať už zkoumal cokoliv – vždy shromáždil všechny dostupné prameny, sám se jimi prokousával – nedal na žádné interpretace a „interpretace“. Musel prozkoumat, přečíst a odzkoušet všechno sám na sobě – např. když zkoumal zákony optiky, píchal si bodlo – jakousi větší jehlu - sám sobě do oka. A dovolte mi zde tvrdit – že prakticky ve všech oborech, kterým se ve svém životě věnoval, při svém zkoumání - uspěl.
My se ale nyní nebudeme věnovat jeho vědeckým objevům, stejně tak se nebudeme věnovat Newtonovi jako alchymistovi nebo člověku, který se věnoval okultním vědám. Sliboval jsem „mystiku“ - tedy dovolím si vám předložit Newtonovu předpověď konce světa!
Tato část osobnosti velkého génia zůstala skryta zrakům vědeckého světa až do roku 1936. Tehdy světoznámý ekonom jménem John Maynard Keynes zakoupil v aukci u Sothebyho - dokumenty z Newtonovy pozůstalosti. Byly často psány kódovaným písmem, takže Keynes – a lidé kolem něj – je musel nejprve de-kódovat – rozluštit. Dokumenty přinesly obrovské překvapení – ukázal se v nich Newtonův hluboký zájem o okultismus a o alchymii.
Ale najevo vyšlo ještě něco jiného. Newton se totiž věnoval 30 let studiu Bible, z níž chtěl poznat „pravdu“. Podle Biblických údajů totiž hledal datum, kdy přijde „konec dní“ - či konec světa.
Abyste rozuměli – když zde píši, že Newton chtěl stanovit datum Armagedonu, pak si především uvědomte, že Newton chtěl toto datum – vypočítat! Ale pokud takové datum „vypočítá“ vědecká osobnost, za kterou stojí objevy jako zákon gravitace, nebo mechanické zákony pohybu – já vím, jsme na půdě mystiky, ale buďte velmi pozorní při další četbě...
Newton vlastnil více než 30 Biblí a zkoumal je stejně přísně jako přírodní svět okolo nás. Biblické pasáže porovnával s astronomickými informacemi, re-datoval starodávná historická data, vypracovával komplikované grafy a chronologie, které začínají civilizací kolem 980 př.n.l. Se stejným zápalem, který dal vědě a matematice, Newton také „pročesal“ Bibli, aby objevil „klíč“ k budoucnosti.
Snažil se zjistit, kdy přijde konec světa, kdy se Kristus vrátí na Zemi, kdy se všechny apokalyptické události časů naplní. Newton skutečně viděl svou práci jako absolutní jednotu poznání světa a zde jeho úkolem bylo pochopit Boží pravdu. Věnoval tomu 30 let. Newton chtěl vědět, na kdy Bůh stanovil – Den posledního soudu.
V dopise z roku 1704, který je v současné době vystaven na hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Newton sdělil světu, že po 30 letech analýzy a měření, zkoumání rozměrů a architektonických údajů o biblických stavbách, poměřování dat, časů a číselných systémů v pasážích Bible, našel onen skrytý kód v biblických knihách Daniel a Zjevení.
V roce 1680 vypracoval nikdy nezveřejněný manuál pro „prorockou“ interpretaci Bible, nazvaný „Pravidla pro interpretaci slov a jazyka v Písmech“, kde podrobně popisuje nezbytné požadavky toho, co Newton považoval za „prorockou interpretaci Bible“.
Newton chtěl znát, kdy přijde konec dnů, „kdy svět uvidí“ úpadek „zlých“ národů, kdy nastane konec pláče a všeho trápení, kdy svět uvidí návrat zajatých Židů, a dojde ke zřízení vzkvétajícího a věčného království židovským Mesiášem.
Už jsem tu psal – neexistuje obor, kde by se Newton ve svých zkoumáních mýlil.
Newton věřil v příchod Antikrista a hledal v celé historii lidstva datum, od kterého – při splnění dalších nutných podmínek – bude možno vypočítat Den posledního soudu.
Newton toto datum, od kdy začne odpočítávání „posledních dní“ až ke dni Armagedonu - u znalosti vší biblické moudrosti té doby – skutečně našel.
Studiem všech biblických indicií toto datum stanovil na rok, kdy bude znovu obnovena Římská říše. K tomu skutečně došlo v roce 800 n.l., kdy byl Karel Veliký korunován císařem oživené Římské říše. Newton při tom bral v úvahu i změny kalednářů z Juliánského na Gregoriánský apod.
Newton pak složitými výpočty stanovil periodu 1260 let, jež nevyhnutelně lidstvo dovede k Armagedonu. K rozpětí této periody se dopočítal vzetím všech relevantních číselných údajů z knihy Janova zjevení a z knihy Daniel, jež Newtonův genius překódoval jen jemu známým vzorcem odvozeným z gravitačního zákona.
Lhůtu 1260 let pak přičetl k roku 800 n.l. Svou přepověď konce světa tedy sir Isaac stanovil na rok 2060.
V dokumentech, které se podařilo Keynesovi rozluštit – stojí Newtonův citát z Bible, z knihy „Janova zjevení“, kterým korunuje svoje geniální odhalení:
V knize Zjevení, kde Bible pojednává o „poraženém nepříteli“, se doslova říká:
„A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy...“
Slyšíte dobře - 12 hvězd!
Sir Isaac Newton tedy stanovil konec světa na rok 2060. Nepochybuji, že kdyby sir Isaac žil dnes, že by při studiu svých 30 Biblí identifikoval i toho „draka“ – tu bájnou bestii z Knihy Zjevení.
Zjevení Janovo 12 - 13
17Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví Ježíšova.
3......a klekali před šelmou a volali: „Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?“
Geniální Newton stanovil konec světa na rok 2060.
Víte, do kterého roku bude Evropa splácet dluh, který navrhuje Evropská komise?
Do roku 2058.
Geniální sir Isaac Newton je prorok a má – jako vždy – pravdu!
Bájný drak sedí v Bruselu!
V Bruselu se tedy tedy „sekli“ – jen o dva roky!
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
