Později mohl Karel Kosík uvažovat o třetí významové trojici z roku 1968! Tajní agenti by mohli mezi sebou vést předsedu vlády Oldřicha Černíka.

Oldřich Černík byl na konci ledna 1970 zbaven funkce. Byl první, kdo se přidal ke Gustávu Husákovi, tiše se distancuje od Alexandra Dubčeka. Černík byl užitečný zpočátku, nyní už ho nebylo potřeba a mohl být sesazen.

Když se mluví o hrdinech a výrazných postavách pražského jara, často je zmínka o Dubčekovi a Svobodovi. Třetím nejvýznamnějším aktérem byl předseda tehdejší vlády Oldřich Černík. Kupodivu v pamětech je často opomíjený, a přitom hrál podstatnou roli – byl vykonavatelem tzv. akčního programu Komunistické strany Československa.

Pražské jaro

V průběhu dubna 1968 se změnilo nejen složení, ale i skutečná role vlády v řízení státu. Změny vycházely především z jednání ÚV KSČ, které v tzv. akčním programu KSČ z 5. dubna požadovalo společenské reformy včetně změny v pojetí úlohy komunistické strany a jejího vlivu na řízení státu. Nejprve, 30. března, byl zvolen novým prezidentem republiky generál Ludvík Svoboda, předsedou Národního shromáždění se stal Josef Smrkovský a 8. dubna 1968 byla jmenována vláda vedená Oldřichem Černíkem. Jejími místopředsedy se stali František Hamouz, Peter Colotka, Gustáv Husák, Lubomír Štrougal a Ota Šik. Členy vlády byli jmenováni i zastánci reformního komunismu, včetně ekonoma Oty Šika, či ministra zahraničních věcí Jiřího Hájka, ministra školství Vladimíra Kadlece, ministra kultury Miroslava Galušky nebo ministra vnitra Josefa Pavla.

Brzy poté, co byl Černík jmenován předsedou vlády, měl starosti s řešením vztahů se SSSR. Desátého května mu zaslal rozhořčený dopis sovětský předseda vlády Alexej Kosygin, ve kterém si stěžoval na špiony a sabotéry, kteří díky slabé kontrole československých hranic mohou proniknout do Československa v přestrojení za západní turisty. V tu chvíli Černík ještě netušil, že za několik měsíců bude právě s Kosyginem podepisovat smlouvu o pobytu sovětských vojsk.