Četl jsem i názor, že by bylo potřeba koordinovat státní bytovou výstavbu s kraji, okresy a obcemi. Ale to už tady přece bylo! Perfektně zavedený systém. Který ale byl, jako vrchol totality, po roce osmdesát devět halasně zrušen. Dnes tedy vidíme obrovské pokrytectví. Politici vykřikují - "stavět byty". A současně - "ochrana životního prostředí, ochrana zemědělského půdního fondu, a ochrana zdrojů pitné vody". Kde tedy stavět? Již není kde! Pokud si nechceme naši přírodu totálně zdevastovat! A obce dále obecní byty prodávají. I developerům a spekulantům s byty.

Od sčítání lidu po roce 1910 je nás, údajně, stále stejně. Zhruba deset milionů. Kdyby někdo spočítal, kolik bytů a domů bylo v České republice postaveno jen po roce 1960, došel by k číslu naprosto překvapujícímu. Ale nebyl by to problém. Protože stavba každého bytu a domu musí mít stavební povolení. Otázkou také zůstává, kde by lidé na byty vzali peníze. Na jakém základě došli "experti" k přesvědčení, že má každý občan České republiky dva až tři miliony "ve štrozoku"?!

Má to být státní výstavba čili za peníze lidí. A ještě si lidé, za jejichž peníze byly byty postaveny, měli dále platit? To už je ale Kocourkov. Nazval bych to jinak, ale nejsem investigativní novinář. A tak tu máme opět uměle živený generační problém. Asi už žijeme moc dlouho, takže děti nemohou dědit. Jak jinak by se dostali k bydlení? Být mladý?! To bych dnes ani snad nechtěl. Jaké mají životní jistoty?