Z průběhu diskusního duelu Andreje Babiše a Petra Pavla, při moderování p.Řezníčkem na ČT jasně vyplynulo, že toto veřejno-právní medium už má vybráno a kodexem deklarovanou nestrannost nechala za dveřmi: jen z rozdílu jakým způsobem byly oběma pokládány otázky, kdy Babiš musel snášet skákání do řeči a až agresivní tón od moderátora a k Pavlovi žádná naléhavost v tónu hlasu nezazněla.

Nutno dodat, že se s takovým jednáním setkáváme v ČT i v jiných pořadech, na druhou stranu Babiš v tomto duelu se skákáním do řeči začal také. Je opravdu tristní jak se ČT chová – nestrannost jde stranou; a to nejen ve včerejším duelu. Ale k věci: je nepřehlédnutelné, že Pavel je důstojnost sama, až to svádí k podezření, že je to maska. Ovšem v náplni hovoru je to skoro plichta, pouze zjevnou převahu měl Babiš v ekonomických otázkách, zvláště při pohledech do minulosti.

Bylo by možné dát komentář k jednotlivým otázkám, kde jen pohled odborníků může „generovat známku“, ale jedna odpověď p. Babiše pronikla až do zahraničí; bohužel s negativním nátěrem. Šlo o hypotetickou otázku na oba kandidáty, jak by se zachovali v pozici prezidenta ČR, když by bylo napadeno Polsko – nebylo řečeno kým, ale předpoklad byl, že asi Ruskem. Pavel by jednoznačně poslal na pomoc českou armádu, Babiš nikoli, ale po pořadu svůj výrok odvolal. Následně se k tomu vyjádřila „bojovnice z první linie“ ministryně Černochová, jak jinak než s odsudkem p. Babiše. A z jejich úst zaznělo, že podle článku 5 Washingtonské smlouvy pro NATO mají členské státy POVINNOST jít na pomoc napadenému. Pro další komentář zde dám vlastní text smlouvy:   ČLÁNEK 5

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Takže válečnice Černochová a i slabý ministře Lipavský, který hned ujišťoval Poláky, že by Česko určitě přišlo na pomoc, z textu smlouvy „jakou bude považovat za nutnou“ – nezakládá POVINNOST !!!  Babiš ve víru diskuse se snahou se odlišit „plácnul“ a pravdou je, že i bez povinnosti pomoci bychom  dobrému sousedovi přišli na pomoc.

Myslím si ale, že skutečnost neuvedené povinnosti pomoci v článku 5 by v rámci konkrétní diskuse měli jak Pavel, tak i po té Černochová a Lipavský, zmínit.

Dále je u ČT až směšné, jak často a s vemlouvavým komentářem uvádí různé průzkumy volebních preferencí, které samozřejmě stále více a více navyšují zisk Petra Pavla. Stále intenzivněji cítím v kostech, že to může být i kontraproduktivní a někdo na just to hodí Babišovi.

Závěrem si dovolím mimo téma otázku: proč se naše média vůbec nezajímají a případně nezkoumají příčiny vzniku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině? Již z více zdrojů a to jak samozřejmě ruských, ale i ve stejném duchu západních, hlavně amerických je uváděno, že ukrajinská armáda byla ve velké síle cíleně soustředěna k masívnímu útoku na hranicích samozvaných republik. Toto uvádí hlavně americké (asi regionální) televize. Rusové tomuto útoku prý jen strategicky předešly. A už vůbec není zpochybňováno bezbřehé svinstvo praporu AZOV a dalších, konané 8 let hlavně na Donbase formou partyzánské války. Dohody Minsk 1 a Minsk 2 byly hozeny do stoupy. Nikde jsem nenašel komentář na toto téma jak u 1. válečnice Černochové a dalších bojovníků od klávesnice.

Úplně závěrem: k volbám doporučuji přijít v co největším počtu; já určitě půjdu, už proto, že jsem v komisi. V naší a dvou sousedních komisích bývá nadprůměrná účast, ale i tak je potřeba vyšší, tak kolem 80%, aby zvolený prezident fakticky zastupoval většinu občanů.