V 45. týdnu od 2. do 8. listopadu zemřelo v České republice podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 4135 osob. Ve srovnání s průměrem z let 2015 až 2019 je patrný nárůst na více než dvojnásobek. Ve stejném období eviduje ministerstvo zdravotnictví 1513 úmrtí souvisejících s covidem-19.
To, co statistika neříká, neb to neumí, je počet lidí z těch 1513, kteří by vzhledem ke svým dalším chorobám v tom týdnu zemřeli i bez toho, že byli pozitivně testovaní.
A o to nyní začne, obávám se, spíše politický, než medicínský boj.
Lidé odpovědní za koronavirovou hysterii budou tvrdit, že mrtvých by bylo bez jejich drastických opatření ještě víc, aniž by pro to, pochopitelně měli jakýkoliv vědecký důkaz, a že těch 1513 by ještě léta mohlo žít, nebýt covidu.
Zrovna tak ovšem já mohu tvrdit (aniž bych pro to měl stejně jako oni vědecký důkaz), že polovina z těch 1513 by zemřela v tom týdnu tak jak tak, a celý zbývající nárůst zemřelých jde na vrub odkládané lékařské péče, zanedbání vážných příznaků nemoci či stresu, jinak řečeno vyburcovaného přehnaného strachu. A jsem přesvědčen, že jsem blíže pravdě.
Navíc: každá epidemie, není-li uměle protahována, relativně rychle pomíjí, kdežto zdravotní následky koronavirové hysterie a s ní spojených společenských a ekonomických dopadů budeme pociťovat na celkovém zdraví společnosti a ještě drahná a drahná léta.
Končím výstižnou parafrází Lewise Thomase:
To vše nejsou oběti nepřítele, ale chyb vlastního generálního štábu.

***

Chřipka se letos nešíří, protože lidé dodržují vládou nařízená opatření. Covid se šíří, protože je nedodržují.

***