Miroslav Němec: Uvědomují si rodiče, že plně zodpovídají za svoje děti?

13.03.2017 12:44

Takřka denně se můžeme z našich sdělovacích prostředků dozvědět, že to či ono spáchaly děti, a často jsou to činy zcela nepochopitelné. Tedy, nepochopitelné pro slušné, práva dbalé a normálně myslící občany.

Miroslav Němec: Uvědomují si rodiče, že plně zodpovídají za svoje děti?
Foto: Redakce
Popisek: Miroslav NĚMEC z LEV 21

K napsání tohoto článku mne vyprovokovala zpráva, která hovoří o tom, že nějaké tři děti ve věku mezi šesti a deseti lety se v jihlavské ZOO dostaly do vnitřní ubikace ptáků a začaly po nich házet klacky a kameny, což jeden plameňák nepřežil. Jako policista, který odsloužil v řadách policie plných 40 let, jsem viděl ledacos, ale že by takovéto činy páchaly děti v takto nízkém věku, od šesti let, to už je opravdu na pováženou. Naskýtá se zde otázka, co dělají rodiče těchto dětí, zda vůbec vědí, kam jejich děti z domova chodí, kde jsou, s kým tam jsou a co tam dělají?

Minulý týden v mediích dominovala zpráva, že dva nezletilci ukradli jedné starší paní, údajně jejich sousedce, osobní automobil, odmontovali registrační značky a pomocí barvy ve spreji ho takřka celé přestříkali, aby ho prý majitelka nepoznala, a dokonce s ním tyto děti jezdily po veřejných komunikacích a jejich protiprávní činnost zastavila až pozorná policejní hlídka.

Jindy se dočteme, že parta dětí potulujících se v parku přepadávala jiné děti, které šly ze školy spořádaně domů a kradla jim peníze a mobilní telefony, nebo, že parta takto malých dětí přepadávala důchodce, většinou špatně pohyblivé babičky, které pro ně byly snadnou kořistí.

To jsou zřejmě výsledky péče tohoto demokratického státu, kde nejsou ve školách žádné povinné a přesné osnovy, řádná přísná pravidla, řádně se nekontroluje, ani neprověřuje absence určitých žáků, učitelé, kteří se snaží udělat ve třídách pořádek, jsou napadáni nejen rodiči těchto neposlušných a drzých žáků, ale nepostaví se za ně ani jejich nadřízení – ředitelé, kteří jsou dnes většinou jmenováni do svých ředitelských funkcí protekčně, na základě známostí s různými politiky, a nechtějí přijít o místo.

Je třeba si uvědomit, že výchova každého dítěte začíná již v rodině, která také musí být garantem této výchovy konkrétního jedince, souběžně pak pokračuje v mateřské školce a v základní škole, a tyto subjekty musí bezpodmínečně spolupracovat. Není možné připustit, aby když je dítě ve škole napomenuto, hodnoceno špatnou známkou, či dokonce učitelem nějak potrestáno, aby se to obrátilo nakonec proti učiteli, a aby se ho nikdo, za odvahu to vůbec řešit, nezastal. Jestliže tomu tak dnes ze zcela nepochopitelných, údajně „demokratických“ důvodů není, vede to právě k tomu, že si řada dětí již od nízkého věku dělá, co chce, není zvyklá poslouchat, a navíc, podle vzoru mnoha svých rodičů, si myslí, že může dělat vše, co si zamane, protože řada lidí s nízkým stupněm vzdělání si tak vysvětluje demokracii – „každý si může dělat, co on sám chce, a nikdo mu do toho nemůže mluvit“?!?

Těmto nevzdělaným také „rodičům“ dokonce nahrávají někteří hlupáci ve státních službách, kteří mají tendenci kriminalizovat rodiče, kteří uštědří svým ratolestem občas nějakou výchovnou facku, aby si uvědomili, že to a to se dělat nesmí.

Je nezbytně nutné, aby si všichni ti, kteří se rozhodnou mít děti, uvědomili, že se o ně také budou muset starat, že je budou muset vychovávat a postavit do života, a že to také stojí nejen mnoho času, který nebudou moci věnovat svým koníčkům, ale právě dětem, a že to také stojí hodně peněz, které musí rodiče dětí umět vydělat, a to mnohdy i za cenu velkých obětí…a pokud si to neuvědomují, ať raději děti nemají. „Dětí ulice“ totiž, jakož i dětí v různých diagnostických, výchovných a obdobných ústavech máme, již dnes bohužel, nadbytek.

Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014, v sobě zahrnuje i instituty, které až do doby jeho vydání upravoval zákon o rodině. V pododdílu 1, oddílu 3, hlavy druhé, ve druhé části tohoto zákona (rodinné právo), je v ustanovení § 855 zcela jasně uvedeno, že rodiče a dítě mají vůči sobě navzájem povinnosti a práva s tím, že těchto vzájemných povinností a práv se nemohou vzdát, a učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. Účelem těchto povinností a práv k dítěti je zejména zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte. Paragraf 856 dodává, že povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti (tj. 18 let věku). Ustanovení § 857 zákona zcela jasně definuje, že dítě je povinno dbát svých rodičů a také to, že dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku a dítě je povinno se těmto opatřením podřídit. Paragraf 858 nového občanského zákoníku zcela jasně stanoví, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění. Tato rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti, přičemž trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. Dále zákon stanoví, že rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě (§ 876 odst. 1 NOZ) a nedohodnou-li se, což je v dnešní pohnuté době docela časté, rozhodne soud (§ 877 NOZ).

Ve věci péče o dítě má stát, mimo soudů, rovněž řadu orgánů, které by měly zjednat nápravu, neplní-li svoji úlohu rodiče dítěte. Nejvýznamnějším tímto orgánem je Orgán sociálně právní ochrany dětí (zkráceně OSPOD), který je zřizován při každém městském a jemu podobném úřadu, a kde by měly pracovat výhradně speciálně proškolené a vysokoškolsky, v příslušném oboru, vzdělané sociální pracovnice s minimálním vzděláním v bakalářském studijním stupni, aby byly schopny nejen správně posoudit veškeré záležitosti týkající se rodiny, rodičů, dítěte a jeho výchovy, ale aby byly také schopny správně problematické záležitosti řešit, tj. kontrolovat situaci a naprosto správně a objektivně rozhodovat a doporučit soudu opatření, která by upřednostňovala a zajišťovala zájmy dítěte. Nikoliv tedy, jak se v poslední době stává módou, pouze zájmy pomýlené matky, která se účelově přisaje na majetného muže (viz. sportovci, umělci, politici, aj. nadstandardně placení muži) se zcela jasným cílem ho učinit co nejdříve otcem jen proto, aby ho pak mohla taková příživnice ihned po porodu, či krátce poté, opustit a prostřednictvím dítěte ho po zbytek života vydírat, jak tomu v řadě případů v současnosti, bohužel, je, neboť taková „vlčí“ či „krkavčí“ matka se mylně domnívá, že dítě je jen její a mnohé slaboduché úřednice ji přitakávají, byť vědí, že účelově lže. O dítě se navíc většinou takováto krkavčí matka nestará a mylně se domnívá, že nebude zodpovídat ani za dítětem způsobenou škodu.

I na tyto případy však pamatuje opět nový občanský zákoník (NOZ) ve svém ustanovení § 2921, věta druhá, kde je zcela jasně stanoveno, že...“není-li škůdce povinen k náhradě (a to nezletilec není), nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled“. Takže, veškeré dítětem způsobené škody jsou povinni vždy nahradit rodiče, či ten rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče. A toto ustanovení nového občanského zákoníku je třeba v praxi vždy důsledně uplatňovat!

Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice za vyřešení vízové situace cizích studentů

20:17 Petice za vyřešení vízové situace cizích studentů

Zahraniční studenti, přijatí na české vysoké školy v akademickém roce 2021/2022, jsou v zoufalé situ…