K napsání tohoto článku mne vyprovokovala zpráva, která hovoří o tom, že nějaké tři děti ve věku mezi šesti a deseti lety se v jihlavské ZOO dostaly do vnitřní ubikace ptáků a začaly po nich házet klacky a kameny, což jeden plameňák nepřežil. Jako policista, který odsloužil v řadách policie plných 40 let, jsem viděl ledacos, ale že by takovéto činy páchaly děti v takto nízkém věku, od šesti let, to už je opravdu na pováženou. Naskýtá se zde otázka, co dělají rodiče těchto dětí, zda vůbec vědí, kam jejich děti z domova chodí, kde jsou, s kým tam jsou a co tam dělají?

Minulý týden v mediích dominovala zpráva, že dva nezletilci ukradli jedné starší paní, údajně jejich sousedce, osobní automobil, odmontovali registrační značky a pomocí barvy ve spreji ho takřka celé přestříkali, aby ho prý majitelka nepoznala, a dokonce s ním tyto děti jezdily po veřejných komunikacích a jejich protiprávní činnost zastavila až pozorná policejní hlídka.

Jindy se dočteme, že parta dětí potulujících se v parku přepadávala jiné děti, které šly ze školy spořádaně domů a kradla jim peníze a mobilní telefony, nebo, že parta takto malých dětí přepadávala důchodce, většinou špatně pohyblivé babičky, které pro ně byly snadnou kořistí.

To jsou zřejmě výsledky péče tohoto demokratického státu, kde nejsou ve školách žádné povinné a přesné osnovy, řádná přísná pravidla, řádně se nekontroluje, ani neprověřuje absence určitých žáků, učitelé, kteří se snaží udělat ve třídách pořádek, jsou napadáni nejen rodiči těchto neposlušných a drzých žáků, ale nepostaví se za ně ani jejich nadřízení – ředitelé, kteří jsou dnes většinou jmenováni do svých ředitelských funkcí protekčně, na základě známostí s různými politiky, a nechtějí přijít o místo.